A moc mi nepomáhá, že na to nemám čas.
Hrozně ráda bych vám napsala o tom, jak se Bohyně nedostala na gympl, jak jsem vlastně nechtěla, aby se tam dostala, a nakonec jsem byla smutná, protože ji to vůbec nemrzelo a já ji tam i přes svou počáteční nevoli už viděla. Prostě zmotivovaná matka!
Jak jsem zase o rok starší. Psychicky je mi fajn, ale fyzicky je to bída. Že mě od sezení u počítače strašně bolí záda, ani míč místo židle nepomáhá, běhání to jen zhoršuje a na hromadné pocení jsem nepřekonatelný asociál. Naposledy, když jsem vyšla do společnosti, jsem zjistila, že jsem malá - já na to prostě zapomněla.
Taky o tom, jak naše domácnost zezelenala. Přišlo to plíživě, postupuje to krok sun krok, náš odpad se zatím rozhodně nevejde do zavařovací sklenice, ale jsem na nás pyšná. Pro naše holky to jednou bude věc samozřejmá! Nelibě nesou snad jen ten vlasový octový oplach. Ten poměr budu muset ještě vychytat.
To všechno by si zasloužilo samostatný příspěvek.
Na to všechno bych nerada zapomněla...
Bylucky PHOTO
