BYLO A BUDE

Bylo dobře a věřím, že bude dobře...
Docela se těšim, že mě ten nový rok bude těšit, protože je potěšením se pořád z něčeho/někoho a na něco/někoho těšit.
Někdo se jako radovánek narodí, třeba jako naše Šušu,  a někdo se radovat musí učit, třeba jako Dan.
Radovat se je dar.
A radovat se z maličkostí je umění - zvlášť v dnešní době.

Milujte se, radujte se a nezblázněte se!!! 

 ByLucky PHOTO

KTERAK JSEM SE VYSTAVOVAVALA

Shodou různých okolností jsem se na dva dny ocitla na veletrhu FOR INTERIOR PVA EXPO PRAHA Letňany.
Vypomáhala jsem ve stánku manželova kamaráda (truhláři si musí pomáhat), který se zabývá výrobou vybavení interiéru na míru, a na oplátku si tam vystavila pár svých produktů. Celkem nám to spolu ladilo. Trochu neskromně si troufám říct, že věcem ByLucky to sluší všude:), ale vedle luxusní vestavěné skříně z kamenné dýhy a ostrůvku z kompaktní desky jim to prostě vysloveně seklo a celou expozici firmy to zútulnilo.
Moc jsem toho nestihla, byl celkem fičák, prolítla jsem Design shaker, snědla nejlepší mrkvovej dort na světě, vyfotila pár fotek a při jednom ze svých odskočení na záchod úplně náhodou potkala Monču a Tomáše z Kopečku. My se prostě měli potkat! Pusa nám jela, měli jsem neustálou tendenci se objímat - jen ta fotka nám tak úplně nevyšla. Už kvůli ní se musíme potkat znovu, nejlépe za denního světla:-).V 3D provedení jsou ještě báječnější! A ta jejich nová řada výrobků s autorským potiskem od značky DARRÉ... 
Děkuju všem, kteří mi po dlouhé době pomohli uskutečnit výlet za hranice všedních dní. 
Všední dny jsou fajn, ale až v kontrastu s těmi nevšedními je člověk docení.
Slibuji sama sobě, že ten kontrast budu teď vyhledávat častěji! 

ByLucky PHOTO
 

SEN(J) 2

My zas nejsme takoví balíci, jak se zdá. 
My náhodou svýho času (za našich mladejch let) docela cestovali. Za peníze ze sčítání lidu jsme jeli třicet osm hodin autobusem na Korfu, za roznášení volebních lístků jsme se v Zadaru se těsně minuli s papežem, na svatební cestě vyjeli skútrem na Olymp a celé jsme to završili dobrodružnou cestou do Splitu autobusem a ramenem jeřábu nabouraným v něm.
Teď už chápete tu euforii, když my někam dojedem!
A ve správný termín!!
Když jsem se na Airbnb koukala poprvé, ten dům tam ještě nebyl, vybrala jsem něco jiného, to se, než jsem se rozhoupala, obsadilo. Musela jsem začít odznova a narazila na dům, který se mezi tím rekonstruoval určitě přímo pro nás. Je to jeden z nejstarších a určitě nejcitlivěji zrekonstruovaných domů ve městě Senj. Dubové podlahy, dubové okenice, hrubé štuky, obnažené trámy, šedé betonové obklady, pruhaté povlečení z Ikey, žádné zbytečné doplňky, jen obrovský pytel ledu na uvítanou v mrazáku.
Už zase se mi chtělo brečet:).
Do Senj vedou několikakilometrové serpentiny, možná proto tam nejezdí autobusy, díky tomu tam nestojí žádné velké hotely, lidé jedí za rozumné ceny v restauracích, nakupují na trzích a největší turistickou atrakcí je trampolína a blikající autíčko. Toť má teorie a můj splněný sen.
Je mi vlastně úplně jedno, proč tomu tak je, jen bych si moc přála, ať to tak ještě dlouho zůstane, protože tam turisti a místní žijí ve zvláštní a vzácné symbióze.
A nebo si to jen maluju, protože jsme sluníčkářská rodina. Sluníčkářská rodina, které přijde přirozené polehávat na pláži vedle rodiny z Burkina Faso. Až druhý den mi doteklo, že asi neni úplná náhoda zrovna tohle volné místo, že lidi prostě nechtěj ležet vedle někoho, kdo má pleť tak černou, že se u moře mění až v tmavě modrou... 
A to my zase jo! 
A měli jsme to i s muzikou...
Hrozně to uteklo, stihli jsme jen výlet na hrad, který byl téměř za barákem, několik procházek do obrovského, luxusního, vylidněného, venkovního sportovního centra financované EU, jeden (drink) Sex on the beach, dvanáct svezení v blikajícím autíčku, vysbírat všechny omleté střepy z lahví (drahokamy - to se teď sbírá místo mušlí!), deset zmrzlin, tři nákupy na trhu, dvě posezení na lavičce před kostelem a než se Šušu naučila vyšplhat na ultra moderně vysokou postel s ještě vyšší matrací, jeli jsme domu.
Tentokrát jsme měli štěstí - o ničem jinym to neni!

Je to první místo, kam se chci vrátit, první místo, kde mi znovu strávené chvíle nebudou připadat ztráta času.

Lucky photo