Dej*mi(y) nejsou v komíně, aneb SOUTĚŽ!!!!!!!
A o co jiného, než o MEDVĚDÍHO BRATRA (povlak na polštář, 40x40,100% recy, origoš, šišmací).
Jsem na ty svoje ušáky fakt pyšná. Rozprchli se doslova po celém světe. Jeden se stěhuje do Francie, další do Belgie, dva odcestovali k drahé Rose do Prahy, jiné adoptovali naši příbuzní a známí.
A jednoho můžete mít i Vy.
* LIKEněte mě na Facebooku tady.
* SDÍLEJte odkaz na tuto giveway.
* NAPIŠte mi kontakt do komentáře.
(Kdo tak/jest/již dávno udělal, nebo neni na Fb - napište "jen" kontakt.-)).
A jen tak mimochodem - co budete dělat o víkendu?
Výherce vylosuju ve středu.
Hodně štěstí♥............
Foto: Lucky
pátek 31. října 2014
čtvrtek 30. října 2014
ADVENT
Ťuk ťuk ťuk.....
Advent klepe na dveře. Pomalu, trapně, ale jistě:-).
Mám pro Vás tip, dokonce prima tip!!!
Zapomeňte na čokoládové kalendáře a místo nočního vyrábění (s nejistým výsledkem) nějaké originálnější verze, si tenhle rok dejte nohy křížem a pořiďte si..
Andělský kalendář ♥
Po čertech originální, vkusný, vystřihovací, dětský, adventní, prostě:
ANDĚLSKÝ:-).
Foto: https://www.startovac.cz/projekty/andelsky-adventni-kalendar/
Advent klepe na dveře. Pomalu, trapně, ale jistě:-).
Mám pro Vás tip, dokonce prima tip!!!
Zapomeňte na čokoládové kalendáře a místo nočního vyrábění (s nejistým výsledkem) nějaké originálnější verze, si tenhle rok dejte nohy křížem a pořiďte si..
Andělský kalendář ♥
Po čertech originální, vkusný, vystřihovací, dětský, adventní, prostě:
ANDĚLSKÝ:-).
Foto: https://www.startovac.cz/projekty/andelsky-adventni-kalendar/
středa 29. října 2014
úterý 28. října 2014
POKLONA
Dovolte mi tu vyseknout poklonu...
Poklonu - ani nevím komu, prostě někomu, kdo vymyslel takové ty papírové kapesníky v boxu.
ÓÓÓ díky!!!
Jak já je miluju, jak já je potřebuju, jak já jimi plýtvám (až se stydím). Ale ani ten stud mi nezabrání si s radostí vybírat z nepřeberného množství roztodivných designů papírových krabiček, které mi pak straší po bytě, ale našla jsem řešení! Tenhle BOX. Tenhle box - ten bych brala:-).
http://www.pinterest.com/pin/378232068679463885/
Poklonu - ani nevím komu, prostě někomu, kdo vymyslel takové ty papírové kapesníky v boxu.
ÓÓÓ díky!!!
Jak já je miluju, jak já je potřebuju, jak já jimi plýtvám (až se stydím). Ale ani ten stud mi nezabrání si s radostí vybírat z nepřeberného množství roztodivných designů papírových krabiček, které mi pak straší po bytě, ale našla jsem řešení! Tenhle BOX. Tenhle box - ten bych brala:-).
http://www.pinterest.com/pin/378232068679463885/
pondělí 27. října 2014
RYCHLOVKA
CHTĚLO TO...
...si u té starší zvednout reputaci.
A vyrábění to vždycky jistí!!!
Vyrábění čehokoliv, pečení, kreslení, malování, modelování....
Prostě tvoření (konečně i nějaký můj gen se probojoval).
Nic lepšího mě v tu chvíli nenapadlo - byla to taková bída s nouzí - ale nakonec to nebylo tak špatný.
Dvě ruličky od toaleťáku, provázek, korek, nůž a sešívačka.
U Bohyně jsem "zabodovala" a to neni teď tak častý. A bude to čím dál vzácnější.
PS: Škoda, ale zvykám si:-).
Foto: Lucky
...si u té starší zvednout reputaci.
A vyrábění to vždycky jistí!!!
Vyrábění čehokoliv, pečení, kreslení, malování, modelování....
Prostě tvoření (konečně i nějaký můj gen se probojoval).
Nic lepšího mě v tu chvíli nenapadlo - byla to taková bída s nouzí - ale nakonec to nebylo tak špatný.
Dvě ruličky od toaleťáku, provázek, korek, nůž a sešívačka.
U Bohyně jsem "zabodovala" a to neni teď tak častý. A bude to čím dál vzácnější.
PS: Škoda, ale zvykám si:-).
Foto: Lucky
pátek 24. října 2014
...
Je mi líto, ale nic nevyhlížejte!
Nejsem schopná ze sebe cokoliv vyždímat. Jediné, co jsem schopná vyždímat, je šťáva z citronu - do čaje se zázvorem, kapesník - do odvaru z řepíku, šátek - na priznic a prádlo do pračky. - ?????? - Kocour je po kastraci, Dan po chřipce, já před chřipkou, Šušu rostou řezáky, Bohyně má pubertu a ještě mě zlobí připojení!!!
PS: Děkuji za pochopení. Jedno pozitivum to má - s odstupem času z toho bude vtipný post. Tak se těšte!
Hezký víkend:-)...
Foto: Lucky
Nejsem schopná ze sebe cokoliv vyždímat. Jediné, co jsem schopná vyždímat, je šťáva z citronu - do čaje se zázvorem, kapesník - do odvaru z řepíku, šátek - na priznic a prádlo do pračky. - ?????? - Kocour je po kastraci, Dan po chřipce, já před chřipkou, Šušu rostou řezáky, Bohyně má pubertu a ještě mě zlobí připojení!!!
PS: Děkuji za pochopení. Jedno pozitivum to má - s odstupem času z toho bude vtipný post. Tak se těšte!
Hezký víkend:-)...
Foto: Lucky
středa 22. října 2014
155
To jsem se zas nachomejtla!...
Já o tom teda věděla, ale myslela jsem si, že to bylo už minulý týden (laktačka - ani nevim. kolikátýho je:-)).
Evropský den záchrany života.
To jsme takhle šly s holkama ze školy a Bohyně křičí: "Mamíí tááámhle se asi něco stalo, je tam záchranka!". A v tu chvíli mi to došlo, to je ten Den záchrany života - měla jsem to v mailu, celkem mě to zaujalo, ale pak jsem na to nějak zapomněla. A to bych nebyla já, kdybych se hned nechytla! "Áááá, pani s kočárkem (to jako já) by se taky ráda přiučila," - ozývalo se z tlampače:-). Jo, docela ráda... Na základní škole jsem na Andule párkrát povinně trénovala. Ale to jsem byla mladá a blbá, vůbec nic si z toho nepamatuju a taky se všechno změnilo. A tak jsem s radostí přivítala možnost si vyzkoušet resuscitaci pod odborným vedením záchranářů (v mém případě "bohužel" záchranářky:-)) a prohlédnout si sanitní vůz. Dozvěděla jsem se a vyzkoušela si, kam při případné masáži srdce položt ruce, kolikrát stlačit (100x za minutu!!!), jakou intenzitou u dospělého a jakou u dítěte.... Do této chvíle to probíhalo naprosto hladce a důstojně. Vtom jsem ale v nějakém euforickém oparu kývla na výzvu - vyzkoušet si pětiminutovou (to je obvyklý čas příjezdu sanitky) masáž srdce na figuríně, která bude napojená na přístroje, a celá situace bude simulovat opravdovou resuscitaci a tomu bude muset odpovídat i intenzita a tempo masáže. Řeklo by se brnkačka, dárek k tomu za odměnu a v očích dcery hrdinka. Tak: byla jsem trapná (řekla Bohyně:-)), opocená, ufuněná, rozcuchaná, brunátná. Chvílema to dokonce vypadalo, že zaujmu pozici ala Andula, ale dala jsem to - JOJOJO!!!
- Už po cestě domů jsem na ruce objevila obrovskej puchejř - no nekecam, nohy se mi podlamovaly vysílením, celá jsem se klepala a měla jsem co dělat, abych došla, ale byla jsem spokojená. Kdyby došlo na nejhorší - teoreticky bych mohla být připravená! Doufám, že k tomu nedojde, ale člověk nikdy neví.....
PS: Velká zkušenost! Nepromarněte jakoukoliv možnost si to vyzkoušet!
Já o tom teda věděla, ale myslela jsem si, že to bylo už minulý týden (laktačka - ani nevim. kolikátýho je:-)).
Evropský den záchrany života.
To jsme takhle šly s holkama ze školy a Bohyně křičí: "Mamíí tááámhle se asi něco stalo, je tam záchranka!". A v tu chvíli mi to došlo, to je ten Den záchrany života - měla jsem to v mailu, celkem mě to zaujalo, ale pak jsem na to nějak zapomněla. A to bych nebyla já, kdybych se hned nechytla! "Áááá, pani s kočárkem (to jako já) by se taky ráda přiučila," - ozývalo se z tlampače:-). Jo, docela ráda... Na základní škole jsem na Andule párkrát povinně trénovala. Ale to jsem byla mladá a blbá, vůbec nic si z toho nepamatuju a taky se všechno změnilo. A tak jsem s radostí přivítala možnost si vyzkoušet resuscitaci pod odborným vedením záchranářů (v mém případě "bohužel" záchranářky:-)) a prohlédnout si sanitní vůz. Dozvěděla jsem se a vyzkoušela si, kam při případné masáži srdce položt ruce, kolikrát stlačit (100x za minutu!!!), jakou intenzitou u dospělého a jakou u dítěte.... Do této chvíle to probíhalo naprosto hladce a důstojně. Vtom jsem ale v nějakém euforickém oparu kývla na výzvu - vyzkoušet si pětiminutovou (to je obvyklý čas příjezdu sanitky) masáž srdce na figuríně, která bude napojená na přístroje, a celá situace bude simulovat opravdovou resuscitaci a tomu bude muset odpovídat i intenzita a tempo masáže. Řeklo by se brnkačka, dárek k tomu za odměnu a v očích dcery hrdinka. Tak: byla jsem trapná (řekla Bohyně:-)), opocená, ufuněná, rozcuchaná, brunátná. Chvílema to dokonce vypadalo, že zaujmu pozici ala Andula, ale dala jsem to - JOJOJO!!!
- Už po cestě domů jsem na ruce objevila obrovskej puchejř - no nekecam, nohy se mi podlamovaly vysílením, celá jsem se klepala a měla jsem co dělat, abych došla, ale byla jsem spokojená. Kdyby došlo na nejhorší - teoreticky bych mohla být připravená! Doufám, že k tomu nedojde, ale člověk nikdy neví.....
PS: Velká zkušenost! Nepromarněte jakoukoliv možnost si to vyzkoušet!
Foto: http://www.pinterest.com/pin/309129961895615217/
úterý 21. října 2014
MRAKY
Spíme si jak na obláčku....
Jestli někdo MUST HAVE - napište si na mail (zavorky@seznam.cz).
Foto: Lucky
Jestli někdo MUST HAVE - napište si na mail (zavorky@seznam.cz).
Foto: Lucky
pondělí 20. října 2014
sobota 18. října 2014
DETAILY I
Některé detaily u nás doma fakt miluju....
Když světlo laškuje se stínem, struktura si podává ruku s materiálem, lesk střídá omšelost, minulost sousedí s novotou. To mám ráda, v tom se cítím dobře - to je pro mě DOMA.
Samozřejmě je spousta věcí, který doma nesnáším. Ale na některé jsem se rozhodla zvyknout, některé jsem odhodlaná vyřešit a některé jsem se dokonce naučila mít ráda. Třeba jako rejhu v podlaze, kterou se mi podařilo udělat, když jsem v 9. měsíci podlehla hnízdícímu instinktu a přestavovala byt.
Já vůbec často přestavuju, nejraději sama. Asi by bylo snazší počkat na Dana, ale když on u toho tak vzdychá, funí, koulí očima, ptá se proč a kam a jak.... To si to raději udělám sama a on to pak chudák doma nepoznává. Chvíli brblá a pak uzná, že to nebyla špatná změna (ale né moc nahlas.-)).
Nebo krb, kterej nám pomáhal stavět náš děda. Je prostě křivej!!! Děda je totiž architekt, je mu 90let, všechno měří starým zednickým metrem bez čísel a co řekne, je svatý.
A naše cihlová zeď. To je taky kapitolka! Jsem si ji prosadila a nějak mi nezbyl čas ji celou vyspárovat. Je totiž štítová, prochází celou šířkou bytu a na výšku má cca téměř 7 metrů. Ale i tak má své kouzlo.
Taky ty příkrý původní schody, co vedou do bytu - jsou strašný. Ale já je zbožňuju, jsou přes sto let starý, strašně vržou a určitě je pod nimi ukrytej poklad (si teda já myslim:-)). No přece je nevyměnim?
Jo a ta škvíra v prkenný podlaze před záchodem je strašně vtipná. Minulou zimu se roztáhla tak, že se to prkno začalo prošlapávat, a než se Dan dostal k tomu, aby udělal klín - zase se s jarem zatáhla. Ona ta prkenná podlaha je vůbec komplikovaná. Ale když víte, kam šlápnout...
Nikdy nebude hotovo, nikdy to nebude úplně podle mých představ, pořád to budou kompromisy, ale tady je zatím jen pár detailů, na které se ráda dívám:
Foto: Lucky
Když světlo laškuje se stínem, struktura si podává ruku s materiálem, lesk střídá omšelost, minulost sousedí s novotou. To mám ráda, v tom se cítím dobře - to je pro mě DOMA.
Samozřejmě je spousta věcí, který doma nesnáším. Ale na některé jsem se rozhodla zvyknout, některé jsem odhodlaná vyřešit a některé jsem se dokonce naučila mít ráda. Třeba jako rejhu v podlaze, kterou se mi podařilo udělat, když jsem v 9. měsíci podlehla hnízdícímu instinktu a přestavovala byt.
Já vůbec často přestavuju, nejraději sama. Asi by bylo snazší počkat na Dana, ale když on u toho tak vzdychá, funí, koulí očima, ptá se proč a kam a jak.... To si to raději udělám sama a on to pak chudák doma nepoznává. Chvíli brblá a pak uzná, že to nebyla špatná změna (ale né moc nahlas.-)).
Nebo krb, kterej nám pomáhal stavět náš děda. Je prostě křivej!!! Děda je totiž architekt, je mu 90let, všechno měří starým zednickým metrem bez čísel a co řekne, je svatý.
A naše cihlová zeď. To je taky kapitolka! Jsem si ji prosadila a nějak mi nezbyl čas ji celou vyspárovat. Je totiž štítová, prochází celou šířkou bytu a na výšku má cca téměř 7 metrů. Ale i tak má své kouzlo.
Taky ty příkrý původní schody, co vedou do bytu - jsou strašný. Ale já je zbožňuju, jsou přes sto let starý, strašně vržou a určitě je pod nimi ukrytej poklad (si teda já myslim:-)). No přece je nevyměnim?
Jo a ta škvíra v prkenný podlaze před záchodem je strašně vtipná. Minulou zimu se roztáhla tak, že se to prkno začalo prošlapávat, a než se Dan dostal k tomu, aby udělal klín - zase se s jarem zatáhla. Ona ta prkenná podlaha je vůbec komplikovaná. Ale když víte, kam šlápnout...
Nikdy nebude hotovo, nikdy to nebude úplně podle mých představ, pořád to budou kompromisy, ale tady je zatím jen pár detailů, na které se ráda dívám:
Foto: Lucky
čtvrtek 16. října 2014
KRIZE
Za trochu klidu šla bych světa kraj...
Jsem totálně nevyspalá, zbláznily se mi vlasy, pleť mám jak puberťačka, jim studený jídlo, seru v letu, neudržim myšlenku, nedopovim jedinou větu, smrdim zvratkama, šišlám, mám opary v nose, aft na špičce jazyku a a a......
Mateřská krize je tu!!!
PS: Kdo mě potká a bude tvrdit, že matky na mateřský se maj nejlíp - ten to schytá (a bez smajlíka!).
Foto: http://www.pinterest.com/pin/378232068679040317/
Jsem totálně nevyspalá, zbláznily se mi vlasy, pleť mám jak puberťačka, jim studený jídlo, seru v letu, neudržim myšlenku, nedopovim jedinou větu, smrdim zvratkama, šišlám, mám opary v nose, aft na špičce jazyku a a a......
Mateřská krize je tu!!!
PS: Kdo mě potká a bude tvrdit, že matky na mateřský se maj nejlíp - ten to schytá (a bez smajlíka!).
Nejradši bych: |
Foto: http://www.pinterest.com/pin/378232068679040317/
středa 15. října 2014
úterý 14. října 2014
SVÁTEK
Šušu má dnes svátek!
Nejradši bych jí snesla modré z nebe:-)...
Ale po důkladném zvážení, několika probdělých nocí a inventuře dětského pokoje, jsem se rozhodla Šušu obdarovat dárky, které jí, mně, Bohyni a možná i další generaci (až tak jsou ty dárky nadčasové:-)) udělají snad radost:
Tak - milá Agátko! My ti všichni ( já, taťka, Bohyně, Vašek, babičky, dědečci, prastaroušci, sestřenice, bratránci, tety, strejdové, kamarádi, zvířátka) přejeme všechno nejlepší, hodně zdraví a AŤ TĚ ŽIVOT BAVÍ!!!!!!
PS: Dobře jsme ti to jméno vybrali! Jsi to celá ty - naše Aguš:-)...
Foto: Lucky
Nejradši bych jí snesla modré z nebe:-)...
Ale po důkladném zvážení, několika probdělých nocí a inventuře dětského pokoje, jsem se rozhodla Šušu obdarovat dárky, které jí, mně, Bohyni a možná i další generaci (až tak jsou ty dárky nadčasové:-)) udělají snad radost:
Tričko teda asi nikdo nepodědí, protože tu dýni s mrkví zaboha nemůžu vyprat, ale já jí ho dlužím - Dan s Bohyní už maj a já... |
..já zatím nevím, co si tam napsat? Bude mi 35 - mi přijde dooost trapný:-)!!! |
Hračky z Fatry nemusím představovat. Jsou: krásné, kvalitní, nadčasové, designové, atestované, omyvatelné - prostě MUST HAVE!!! |
No - neni to krása??? |
Pan Kulička z Ikea, co má stráááášně dlouhou cedulku - skvělou na žužlání:-). |
Sympouš - co???? |
A ještě kachnička v kouli (tu jsem si vždycky přála:-)) a obrázek od Bohyňky... |
Tak - milá Agátko! My ti všichni ( já, taťka, Bohyně, Vašek, babičky, dědečci, prastaroušci, sestřenice, bratránci, tety, strejdové, kamarádi, zvířátka) přejeme všechno nejlepší, hodně zdraví a AŤ TĚ ŽIVOT BAVÍ!!!!!!
PS: Dobře jsme ti to jméno vybrali! Jsi to celá ty - naše Aguš:-)...
Foto: Lucky
pondělí 13. října 2014
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)