První focení letošního roku proběhlo na místě, které se vám vepíše pod kůži.
"Je to jeden z nejsilnějších příběhů 20. století. Nese jméno Dagmar
Šimková a odehrál se v Písku i Budějovicích, za mřížemi v komunistickém
Československu. Vypráví o mladé třiadvacetileté dívce, kterou si jednoho
podzimního dne v roce 1952 odvedli soudruzi z StB. Vzali jí čtrnáct let
života."
Celý příhěh tady.
Lucky photo
Uff....
OdpovědětVymazatNemela jsem tuseni, a to jsem z Pisku... :( Iveta
OdpovědětVymazatNo tak to je síla. Jdu shánět knihu Byly jsme tam taky. Doufám, že ten příběh unesu.
OdpovědětVymazatH.
Tu malou knížečku mám, dostala jsem ji asi před osmi lety na nějaké akci od Milana Paumera z odbojové skupiny bratří Mašínů. Už jsem podobných příběhů a knih na tohle téma četla víc, takže mě to tolik nešokovalo, jen mi bylo zase o něco víc smutno a znovu jsem se ještě víc utvrdila v přesvědčení, že je komunismus neuvěřitelné svinstvo.
OdpovědětVymazatJeště bych doporučila knihu právě o osudech rodiny bratrů Mašínů a jejich útěku na západ "Zatím dobrý". Ať už si člověk o nich myslí cokoliv, ten příběh je až neuvěřitelný. A hodně smutný a plný paradoxů je osud jejich sestry, která v Československu zůstala - i o tom se tam píše..
Ještě jsem si vzpomněla - existuje velmi povedená komiksová kniha "Ještě jsme ve válce: Příběhy 20. století", kde jsou zpracované podobné příběhy. Myslím, že se hodí, pokud chce člověk s touto částí dějin seznámit větší děti.
OdpovědětVymazathttp://www.databazeknih.cz/knihy/jeste-jsme-ve-valce-pribehy-20-stoleti-93672
Hrůza. děkuji za připomenutí té hrůznosti.
OdpovědětVymazatZa tú našu slobodu dávali životy...
OdpovědětVymazatMilá Lucko,
OdpovědětVymazatčtu Váš blog už dávno, pod vilu jsem kdysi v Písku zabloudila, ale tohle jsem nikdy netušila. a to jsem dneska byla na Drlíčově...
Děkuju- Jiřina
A jak nedávná historie... To děsí!
OdpovědětVymazatLuci, knížku jsem četla. Docela dlouho jsem o ní přemýšlela a doslova se mi dostala pod kůži. Příběh, ze kterého mrazí. Petra
OdpovědětVymazatV tom dome jsem byla jako mala holka, bydlela tam v podnajmu mamina kamaradka s rodinou. Uz tehdy jsem si ten dum zamilovala, ma neuveritelny genius loci, ale netusila jsem, ze se v jeho zdech skryva takovy pribeh. Skoda, ze se ten dum rozpada. Je opravdu jeden z nejkrasnejsich v Pisku. Dekuji Vam za ten odkaz.
OdpovědětVymazat