pátek 28. září 2018

HA

Ještě minulý týden se babička Alžbětky Lebedové ze školky opalovala na balkoně a dnes šla v zimní bundě.
Přivřela jsem si ucho do skříně, narazila nos a dobývala se do školky o hodinu dřív. Neptejte se jak a proč. Vysvětlení bývá většinou prosté. Třeba že si při odchodu z koupelny nerozsvítím, protože až do vany slyším, že Bohyně potajmu kouká na televizi, a já ji chci přistihnout inflagranti. Zahla jsem moc brzo! 
I přesto platí, že mi podzim vyhovuje. Ty letní zvuky, na které jsem se na jaře tak těšila, mi už pomalu začaly lézt na nervy. Ono to šumění fontány pod okny je chvilku příjemný, ale patnáct hodin denně tři měsíce v kuse je docela nápor na nervy i močový měchýř. 
Tloustnu z vejslužek.
Poté, co si Bohyňky paní učitelka zamíchala kafe lžičkou od boraxu, zakázala dětem nosit do školy sliz.
Náš útulný byt je v Náš útulný byt.
Mám jedno velké, pro většinu rodiny- nedá se to sníst, nevýznamné plus. Nechala jsem vyvolat fotky z dovolené do krabičky. To je asi jediná řetězová hra, která mě baví. Můj kód pro vás je 630970.
Nikomu nepřeju nic zlého, ale ta Lumpína by mohla ještě chvilku marodit a to představení, co na něj Šušu chce tak moc jít, by se mohlo zrušit. Tomu přihlížet asi nevydržim, snad ještě fungují divadelní kavárny.
Tak a teď... pojď si, říjne! 






























ByLucky PHOTO


Žádné komentáře:

Okomentovat