POST

Naše domácnost prošla velkou změnou. 
Ano, osazenstvo je pořád stejné. Ne, tu skříň Bohyně stále nemá. Byl to proces, je to proces, ale kdyby se v naší domácnosti dnes provedl zelený audit, prošli bychom na jedničku a na schránku si pyšně vylepili samolepku s třemi hvězdičkami a podobiznou Grety. 
Hrdě jsem přijala roli oblastního a rodinného blázna, který okolí nenápadně vnucuje látkové sáčky na potraviny, nakupuje předražené lentilky bez obalu a vytrhává dětem z úst plastová brčka s větou: "Přece nechcete zabít velrybu". 
Smějou se mi, ale respektují to. 
Začínám být nakažlivá! 
Využívám toho momentu a přitvrzuju.
Řízeně "doděláváme" zbytky kosmetických přípravků v plastu. Po vaně se nenápadně začínají klouzat opatlaná tuhá mýdla s šampóny. Čisticí prostředky nahradila jedlá soda, ocet, kyselina citronová. Oprášila jsme starý Sodastream. Maso a uzeniny kupuju v řeznictví. Ovoce a zeleninu na trhu. Třídím, co se dá. Víc peču. Šetřim vodou. Sušim pečivo - dostávám vajíčka. Schraňuju papírové sáčky od mouky. 
Přemýšlím, třídím, redukuju, recykluju, neplýtvám, nevymlouvám se, neprudim, jdu příkladem.
Žiju to, čemu jsem se smála u své babičky.
Vlastně se vracím pár desítek let zpět a prdim na argumenty typu, že to nemá cenu.
Někdy se držet krok s pokrokem prostě nevyplácí.
Pro někoho novinka, pro jiné samozřejmost.
Ne není to drahé, co ušetřím na čisticích prostředcích, vrazím do kosmetiky (a lentilek). A ne, není to časově náročné,  víte kolik času ušetříte, když nemusíte každý den chodit s košem? Jo, najet si určitý systém bylo trošku logisticky náročné. Chvíli to trvá než vám přecvakne a začnete myslet komplexně. Zase jsem si vzpomněla na učitele angličtiny, jak  říkával: "Anglicky se naučíš, až začneš anglicky myslet". 
S tímhle životním postojem je to podobné.

Tuhle módu já beru!



A s touhle taškou chodím nakupovat:

ByLucky PHOTO