 |
| Blbej den. |
 |
| Zlodějka. |
 |
| Z očí do očí. |
Foto: Lucky
středa 26. listopadu 2014
0
Veselé Vánoce:-).
Už???
Jo jo jo.....
Malej dárek od nás pro Vás:
POŠTOVNÉ 0Kč
(u domečků slušná suma:-))
* NABÍDKA TU....
Odedneška 26.11. až do 3.12. 2014.
PS: A trocha pinteresové inspirace.....
S ♥ Lucky.
Už???
Jo jo jo.....
Malej dárek od nás pro Vás:
POŠTOVNÉ 0Kč
(u domečků slušná suma:-))
* NABÍDKA TU....
Odedneška 26.11. až do 3.12. 2014.
PS: A trocha pinteresové inspirace.....
 |
| http://www.pinterest.com/pin/378232068679730437/, http://www.pinterest.com/pin/378232068679697861/ |
 |
| http://www.pinterest.com/pin/378232068679559096/, http://www.pinterest.com/pin/378232068679559098/ |
 |
| http://www.pinterest.com/pin/378232068679624842/, http://www.pinterest.com/pin/378232068679624831/ |
S ♥ Lucky.
úterý 25. listopadu 2014
PART2
For strejda Martin, protože se jmenuje Martin:-).....
Foto: Lucky
 |
| Po krutém - skoro až krvelačném boji, se nám podařilo otevřít starej balakryl, ale už ho nezavřeme (ty plechovky jsou nějaký divný!!!).... |
 |
| .... a tak jdu koupit další podtácky a prostírky, a budeme patlat a vypotřebovávat a relaxovat a možná.... |
 |
| .....se u toho občas i hádat (viď Bohyňko:-))... |
 |
| Ale i tak jsou krásný... A ta krabička je na ně jak dělaná - že jo? |
Foto: Lucky
pondělí 24. listopadu 2014
KULÁTÉ
Když ségra slaví kulaté ○○ ○ ○......
PS: Zítra part2!
PS2: Švagr taky slavil:-).
Ještě jednou: VŠECHNO NEJLEPČÍ/HEEEPČÍ...♥!!!!!!!
Foto: Lucky
PS: Zítra part2!
PS2: Švagr taky slavil:-).
Ještě jednou: VŠECHNO NEJLEPČÍ/HEEEPČÍ...♥!!!!!!!
Foto: Lucky
neděle 23. listopadu 2014
→
Mám hlavu jak pátrací balón!
Možná je to tím předvánočním obdobím, možná únavou a nedostatkem spánku, třeba taky třídním srazem po 20 letech, ségry čtyřicátinama, nedávnýma Dušičkama a a a....
Asi se neni čemu divit, znám se - jsem jak houba. Ale tohle je i na mě moc! Myšlenky mi proudí hlavou jak auta po dálnici, která než se zařadí do správného pruhu, zmizí v útrobách tunelu Blanka.
→City jsou nějak citlivější, nervy trochu pocuchanější, trpělivost krapet menší, oko poněkud vlhčí, vjemy vytříbenější.
Od včera se probírám starejma fotkama (kvůli dárku pro ségru) a přemýšlím, jak je ten čas neúprosný a jak mi před očima chřadnou ti, co znamenali moje dětství. Mezi tím se mi pod nohama plazí Šušu, která za tři týdny nudlí uhasí svou první svíčku, a hlídám hodiny, abych nenechala ve škole Bohyni →
Po cestě se rozhodnu vyřídit reklamaci parního hrnce v Lidlu. Na pana vedoucího čekám 30 minut a asi tak 15x vyslechnu slečnu pokladní: "Přispějete na sbírku Život dětem, kterou pořádáme, je to na postižené děti. Přispět můžete rovnou do kasičky, nebo Vám to přičtu k nákupu - 5, 10, 20Kč???". Přemítám (Šušu v zoufalství okusuje můj svazek klíčů), jak kvantita sbírek odrazuje od jejich podstaty, a když pak slečna pokladní poprosí o příspěvek zákaznici, která má po boku evidentně mentálně postiženou dospělou dceru, a s omluvným úsměvem utrousí: "Promiňte, já se zeptat musím", jsem v rozpacích.
Bože - to jsou paradoxy!
↔Po cestě z Lidlu přemýšlím o včerejší návštěvě školy - u Bohyně byl den otevřených dveří. Ten pytel blech v první třídě bych opravdu dennodenně krotit nechtěla. Naše pani učitelka je nesmírně trpělivá, zlatem bych ji platila. Na můj vkus možná až trochu flegmatická, ale beru to jako přehnaně aktivní matka:-). Odklad je znát, Bohyně všechno hravě zvládá - je to trochu Hujer. Do třídy přišel novej spolužák/Rom, je to divočák a vůbec to nebude mít lehký. Je tam dva dny a už to všichni řeší!→
V masně ve frontě na maso si odpočinu, to jsem dopadla:-)! Holky blbnou před obchodem a já to naštěstí jen vidím, protože tlusté skleněné krámské dveře jsou milosrdné a pani, která hledá drobné, též. Mikroodpočinek mám ráda!!! Stačí chvilka, chvilinka, odbočka od běžných starostí, malá stopka - taková benzínka:). Kolik času já už takhle promrhala, ale promrhala jsem ho i horšími způsoby. S časem jsem měla problém vždycky, buď ho mám málo, nebo moc. Asi jako všichni, co?
→Před obchodem za obchodem, Bohyně je skvělá ségra, pohlídá, nedržkuje, zabaví, Šušu ji miluje. Nesmím na ni být tak přísná, ale kdo jiný? Ve škole chytá strašný móresy, Dan to moc nestíhá a babičky se jí snaží zavděčit tím, že jí dovolí, co já zakážu. A to ještě nepočítám ten vzor z Hradu - jak mám pak vychovat slušnou holku?
No a takhle to jde celý den a dokonce i celou noc, furt něco řešim. Někdy se i pletu do věcí, do kterých bych asi neměla. Bohyně pak šílí, trochu se stydí a určitě jsem pro ni mnohdy trapná! Třeba jak jsem nedávno zachraňovala brečící holčičku na hřišti, která vypadala, jako že se ztratila. Neztratila - maminka ji nechávala vyplakat. Ale radši budu 100x trapná, než nevšímavá...
Tak....A dneska už dost, ať Vás nebolí hlava:-)!
Máte nějakou radu jak zkrotit tok myšlenek?
(Alkohol vylučuju - sále/ještě kojim!)
http://www.pinterest.com/pin/378232068679875820/
Možná je to tím předvánočním obdobím, možná únavou a nedostatkem spánku, třeba taky třídním srazem po 20 letech, ségry čtyřicátinama, nedávnýma Dušičkama a a a....
Asi se neni čemu divit, znám se - jsem jak houba. Ale tohle je i na mě moc! Myšlenky mi proudí hlavou jak auta po dálnici, která než se zařadí do správného pruhu, zmizí v útrobách tunelu Blanka.
→City jsou nějak citlivější, nervy trochu pocuchanější, trpělivost krapet menší, oko poněkud vlhčí, vjemy vytříbenější.
Od včera se probírám starejma fotkama (kvůli dárku pro ségru) a přemýšlím, jak je ten čas neúprosný a jak mi před očima chřadnou ti, co znamenali moje dětství. Mezi tím se mi pod nohama plazí Šušu, která za tři týdny nudlí uhasí svou první svíčku, a hlídám hodiny, abych nenechala ve škole Bohyni →
Po cestě se rozhodnu vyřídit reklamaci parního hrnce v Lidlu. Na pana vedoucího čekám 30 minut a asi tak 15x vyslechnu slečnu pokladní: "Přispějete na sbírku Život dětem, kterou pořádáme, je to na postižené děti. Přispět můžete rovnou do kasičky, nebo Vám to přičtu k nákupu - 5, 10, 20Kč???". Přemítám (Šušu v zoufalství okusuje můj svazek klíčů), jak kvantita sbírek odrazuje od jejich podstaty, a když pak slečna pokladní poprosí o příspěvek zákaznici, která má po boku evidentně mentálně postiženou dospělou dceru, a s omluvným úsměvem utrousí: "Promiňte, já se zeptat musím", jsem v rozpacích.
Bože - to jsou paradoxy!
↔Po cestě z Lidlu přemýšlím o včerejší návštěvě školy - u Bohyně byl den otevřených dveří. Ten pytel blech v první třídě bych opravdu dennodenně krotit nechtěla. Naše pani učitelka je nesmírně trpělivá, zlatem bych ji platila. Na můj vkus možná až trochu flegmatická, ale beru to jako přehnaně aktivní matka:-). Odklad je znát, Bohyně všechno hravě zvládá - je to trochu Hujer. Do třídy přišel novej spolužák/Rom, je to divočák a vůbec to nebude mít lehký. Je tam dva dny a už to všichni řeší!→
V masně ve frontě na maso si odpočinu, to jsem dopadla:-)! Holky blbnou před obchodem a já to naštěstí jen vidím, protože tlusté skleněné krámské dveře jsou milosrdné a pani, která hledá drobné, též. Mikroodpočinek mám ráda!!! Stačí chvilka, chvilinka, odbočka od běžných starostí, malá stopka - taková benzínka:). Kolik času já už takhle promrhala, ale promrhala jsem ho i horšími způsoby. S časem jsem měla problém vždycky, buď ho mám málo, nebo moc. Asi jako všichni, co?
→Před obchodem za obchodem, Bohyně je skvělá ségra, pohlídá, nedržkuje, zabaví, Šušu ji miluje. Nesmím na ni být tak přísná, ale kdo jiný? Ve škole chytá strašný móresy, Dan to moc nestíhá a babičky se jí snaží zavděčit tím, že jí dovolí, co já zakážu. A to ještě nepočítám ten vzor z Hradu - jak mám pak vychovat slušnou holku?
No a takhle to jde celý den a dokonce i celou noc, furt něco řešim. Někdy se i pletu do věcí, do kterých bych asi neměla. Bohyně pak šílí, trochu se stydí a určitě jsem pro ni mnohdy trapná! Třeba jak jsem nedávno zachraňovala brečící holčičku na hřišti, která vypadala, jako že se ztratila. Neztratila - maminka ji nechávala vyplakat. Ale radši budu 100x trapná, než nevšímavá...
Tak....A dneska už dost, ať Vás nebolí hlava:-)!
Máte nějakou radu jak zkrotit tok myšlenek?
(Alkohol vylučuju - sále/ještě kojim!)
http://www.pinterest.com/pin/378232068679875820/
čtvrtek 20. listopadu 2014
NA KRK
Zima/hepčík/nákrčník....
A zase jeden made in doma - hokus pokus:-)!
A že jí sluší:-)???
Foto: Lucky
A zase jeden made in doma - hokus pokus:-)!
 |
| Já si umanula nákrčník: malej, černej, uplej - pod bundu. Ale.... |
 |
| ......dovedu si dost dobře představit: nějakej chundelatej, ozdobnej - přes kabátek. |
 |
| A když si dáte práci s precizním odstřihnutím roláku(pod švem!) od zbytku svetru - né jako já:-)), nemusíte ani začišťovat! |
A že jí sluší:-)???
Foto: Lucky
středa 19. listopadu 2014
A DOST!
Jeden by řekl, že mám těch pruhatých triček už dost...
- Existuje určitě ale ještě nějaká velikost proužku, kterou nemám:-).
Kolik jich máte Vy - schválně???
Já 12ks (počítám i tílka).
Foto: Lucky
- Existuje určitě ale ještě nějaká velikost proužku, kterou nemám:-).
Kolik jich máte Vy - schválně???
Já 12ks (počítám i tílka).
Foto: Lucky
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)