TENTOKRÁT

Letošní Vánoce si hodlám užít...
Ty minulé mám v mlze, jaksi jsem je doslova prorodila:-). No, to přeháním, ale od té prasklé vody (11.12. 2013) na píseckém náměstí až tak do konce ledna marně tápu ve své mysli. Dost silně si vybavuju nekonečné schody na nedonošenecké oddělení, zvuk odsávačky, Bohyňky zmatené oči, Danovo vytřeštěný výraz a vůni čerstvého miminka. Jinak nic - ještě že fungují ty hormony. Je fakt, že jsem měla plno věcí předpřipravených, ale i tak jich bylo pořád dost na dodělání... Já měla jedinou vizi! Být doma na Štědrý den (kvůli Bohyni). V pauzách na kojení jsem odbíhala z nemocnice domů a dodělávala vše potřebné. Ale než jsem nakrmila, pošudlala Šušu vyndanou z inkubátoru, celá se převlíkla, doběhla domů a odstříkala - mohla jsem zase letět zpátky. Nakonec jsme to se Šušu zvládly, převázala jsem ji obrovskou červenou mašlí, strčila pod stromeček a usnula.
Letos to bude jiné! Jsou to asi poslední Vánoce, kdy Bohyně věří....Je už taaak veliká! Šušu miluje všechna ta světýlka a já zbožňuju ten odlesk v jejích očích.
Těším se, těším:-).......

Těšíte se taky???


PS: Milý Ježíšku,

Bohyně si moc přeje hodiny s římskými čísly, co netikají. Šušu něco strašně barevnýho, hlučnýho a nevkusnýho. Dan by si zasloužil dokoukat do konce alespoň jeden sportovní zápas a mně bude stačit velká pixla Nivei.

Předem děkuji.

Lucky♥

Foto: Lucky