A bude tu pěkný prd, páč jsem si z toho víkendu omylem vymazala všechny fotky.
Byla to krásná párty, Bohyňce to moc slušelo, Šušu byla poměrně slušně naladěná a celkem společenská, já měla novou halenku ze sekáče, výzdoba byla, srdéčka podle Vinatgelover jsem napekla, ohnivá fontánka krásně prskala, i pěkná společná fotka se nám povedla. No, a já to pěkně vymazala. Z karty, během mžiku - klik.
Stejně jako fotky z Bohyňky prvního dne ve škole:-(.
Můj optimisus byl ta tam, pěkně jsem to obulela, doteď vidím každou tu fotku a každé je mi líto. Zůstaly mi dvě, které jsem hned v sobotu po oslavě v rychlosti šoupla na fb, haleluja - i k tomu jsou ty sociální sítě dobré. A to ještě ke všemu kvůli akci, kde jsem foťák ani nevytáhla.
Já vim, jsem blázen, že si to tak beru, ale dyť mě znáte. Já těma fotkama prostě žiju. Hned jsem si vzpomněla na Oliv, která o něčem podobném psala nedávno moc hezký článek.
Proč? Proč? Proč?
Protože jsem zbrklá, dělám dvacet věcí najednou, za zády mi neustále poskakují dvě opice, jsem unavená a nejsem schopná si líp zorganizovat práci - to jsou ty nevýhody práce z domova. Tak ráda bych si oblíkla tu halenku ze sekáče, zabouchla dveře a šla v klidu "pracovat". Jenže já přece nepracuju, jsem na mateřské, sem tam někoho vyfotím, občas něco navrhnu, pak někoho zaúkoluju, aby to udělal, a mezi tím frknu článek na blog. Dělám to dobrovolně, dělám to ráda, zvyšuju si tím během mateřské kvalifikaci, rozšiřuju obzor, přivydělávám a doufám, že až Šušu malinko odroste, budu schopná se tomu všemu věnovat naplno a třeba se tím i živit.
Je to celé souhra náhod, hříčka osudu, shoda okolností a já se tak nějak vezu - ono mi ani nic jiného nezbývá....
PS: Jen nevím, co má Matylda odpovědět, když se jí někdo zeptá: "A co vlastně dělá tvoje maminka?".
Co by dělala!
Je doma s Šušu a zmatkuje:-)!
Foto: Lucky
