Lenku jsem si podle hlasu oblíbila už přes zeď mého pokoje na nedonošeneckém oddělení. Nakonec jsme se sešly na stejném pokoji a já byla nesmírně ráda, že ty první dny s pidi miminem v pidi pokoji na nedonošencích můžu strávit zrovna s ní a její Emičkou. Od té doby jsme v kontaktu a pro mě byla radost je nafotit.
Fotek jsem "nasekala" mraky. Tímto děkuju Lence za svolení s publikováním. Chápu, že každému to není příjemné, ale ona s tím naštěstí neměla problém. Vybrala jsem alespoň pár mých oblíbených.
Nejraději mám takové fotky, které vzniknou náhodou - v pauzách. Momentky, detaily, zdánlivě nepovedené záběry, mnohdy rozmazané a rozostřené. Ty, které mají možná na první pohled neviditelné kouzlo.
A vy, kteří máte pro moje fotky pochopení, se mě nebojte oslovit. Možná se zdá zdát, že nemám čas, ale nafocení já si ho udělám vždycky. Je to pro mě relax, útěk od všedních starostí, možnost vypadnout a trošku se realizovat.
Foto: Lucky
Tu poslední fotku chcu!
OdpovědětVymazatNa poster.
A pak i jednou zažít ... :o)
Může být:-)!
VymazatKrásné fotky:-)
OdpovědětVymazatDěkuju♥
VymazatÚplne si ma vrátila do môjho detstva...tie šatičky, štrikované, som mala, ten pocit....a Lenka je zase ako ja za mlada, keď sa mi narodili prví...
OdpovědětVymazatTrocha retra nikdy neuškodí...
VymazatLuci,
OdpovědětVymazatkrásné fotky, byla by škoda je nezveřejnit....
Taky si myslím, že jo? Díky....
VymazatMoc se mi líbí ty fotky !
OdpovědětVymazatTak to jsem ráda!
Vymazat...to je nadhera!
OdpovědětVymazatTaky jsem nadšená, děkuju - někdy se zadaří:-).
OdpovědětVymazat