DOVOZ

Přijeli až z Příbrami, bylo pošmourno (spíš dost zataženo), malej se nevyspal do růžova - i tak to dopadlo dobře! 
Prej:-).

PS: Jak já jsem ráda, že jste rádi.

Foto: Lucky

TEJP

Šušu má šmajdky!
Už v těch krásnejch prvních Little blue lamb botkách si toho nešlo nevšimnout. Ty druhé jsme už museli koupit kotníkové. Dětská nožka (a tím pádem i klenba) se sice až do sedmého věku ještě stále vyvíjí, ale ta Šušinky se vyvíjí asymetricky a evidentně pomalu. Je třeba jí trošičku pomoci a podpořit správný vývoj. To se dá několika způsoby: správnou obuví, cvičením a pomůckami. 
Rozkaz zněl jasně! Na rovné tvrdé podlaze (tudíž doma) nosit kotníkové boty, na měkkém nerovném terénu chodit bosky. Sodoma gomora! Na náměstí si sundavala boty, doma se odmítala ve čtyřicetistupňovým vedru zout a zodpovědně donekonečna přebíhala tam a zpátky gauč(bosa:-)!) - ideální nerovnej terén. V tu dobu byla i ochotná předvést pár cviků, když se na ni Bohyně dívala a náležitě při tom óchovala i ichovala. 
Pří následné kontrole bylo dodržování těchto zásad poměrně znát. Pak ale Šušu přestala spolupracovat (já už ji nepřeperu), venku se ochladilo a jsme tam, kde jsme byly. Tušíte kde?
Sestřička tvrdí, že zas tak hrozný, abych ji trápila pravidelným cvičením to není. Ale že trochu by jsme měly... No, to je na prd - já potřebuju bič. Nakonec jsme to vymyslely! Ona se tvářila, že jde o krajní řešení, já se toho okamžitě chytla. Tejpování!!!
Vy to možná znáte, já to teprve objevila. Jsou to takové elastické textilní náplasti, které se speciálním způsobem aplikují na postižená místa a v našem případě naprosto bezpracně stimulují ty správné svaly. Šušině zatejpované nožky kupodivu vůbec nevadí a v období, kdy nemůže běhat  bosky a odmítá cvičit, je to řešení seslané z hůry.
A jelikož jsem koupila růžovou tejpovačku - Bohyni bolí snad úplně všechno:). 

PS: Znáte? Používáte? Pomohlo?



 

Foto: Lucky

HASHTAG

#mojinejoblíbenějšízákazníci#zásnubníkaplička#výlet#Chlumská#povedenásobota

PS: Dnes už se zmůžu jen na hashtagy:-).

Foto: Lucky

STALO SE...

Stoupla jsem v očích celé rodiny! Ve všední den jsem uvařila rajskou.
CD Medvědů od Chaloupka už jsme prošoupali, Šušu vzala na milost Chaloupku na vršku. Jupíííííííí....
Nutně potřebuju, aby zapršelo, máme strašně špinavý okna.
Koupila jsem si kožený(kový) kalhoty - ideál! Jsou omyvatelný.
Mně se snad to akvárko i líbí?! Musim vám ho vyfotit. 
Bohyně mi přerůstá přes hlavu. Doslova! Měří 140cm a nohu má šestatřicítku.
Mám novýho chlapa - Dan se oholil. 
Místo Dr. Quinnové koukám na Doktorku z Dixie.
Tančila bych, až bych brečela. Strašně si potřebuju povyrazit.
Zjistila jsem, že jsem skoro stará na zapsání do registru dárců kostní dřeně - to abych hejbla zadkem.
A je tu podzim...

Foto: Lucky

ZASE TA OFINA

Konečně mi dorostla ofča.  
Ruce mě svrběly, ale vydržela jsem to - huf.
Vyzkoušela jsem snad už všechny účesy a barvy. Byla jsem blond, zrz, tmavě hnědá. Měla jsem patku, ofinu, mikádo, dlouhý, bobana, kastrol. Byla jsem dokonce na drna (cca 5mm). Jen ty dredy jsem si nevyzkoušela a toho dodnes lituju.
Momentálně jsem popelavě blond, délka po ramena a jsem spokojená. Přestala jsem mít potřebu experimentovat, smířila se s tím, že Mahulena ze mě asi nikdy nebude, a užívám si vítr ve vlasech.

Adié gumičky, čelenky a sponečky:-)! 

Foto:  https://www.pinterest.com/pin/378232068680432423/

ODHALENÍ

Aspoň dvě... (že jste to vy:-)).

A kdybyste viděli ty ostatní!!! 
Tahle zákaznice mě moc bavila! A její komentář, "tak to je i na mě moc pěkný", taky.

Foto: Lucky

TAG

Přece nebudu srandakazič.
Nikdo mi nevyhrožoval smrtí ani ochořením celé rodiny, jak už to tak u podobných štafet tipu "pošli to dál" bývá. 
Prostě mě jednoho dne mailem varovala, na svém blogu vyzvala a já nakonec i s radostí přijala. 
Monča z U nás na kopečku - té se prostě nedá odolat:-). 
Moni, děkuju♥!

 PRAVIDLA HRY 

- prozradíte 11 faktů o sobě

- odpovíde na 11 otázek, které vám připravil ten, kdo vás nominoval

- nominujete další blogerku/blogera, který je vám sympatický, a tomu taktéž položíte 11 otázek

JEDENÁCT FAKTŮ O Lucky, které ještě nevíte

1. Mám nutkavou potřebu si stříhat vlasy.

2. Umím hrát na saxofon a toužím ho vlastnit.

3. Vzala jsem si svého prvního kluka a ještě stále toho nelituju.

4. Mám pocit, že život mi začal v pětatřiceti.

5. Strašně ráda a strašně málo tančim.

6. Neznám hlad.

7. Neustále mě zebou nohy.

8. Když jsem unavená, ztrácím smysl pro humor.

9. Nemám orientační smysl.

10. Bojím se jen pomyslet, že jsem spokojená.
11. Mám problém s digitálním časem.

 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 JEDENÁCT OTÁZEK OD Monči

1. Bez jaké věci si neumíš představit dovolenou?

Věci? 
Určitě bez foťáku.

2. Čím nejraději začínáš svůj den?

 Prstem v nose, nohou na krku, kudrnou v oku. První, co vidím (a cítím:-)), je Šušu.

3. Nej nápoj?

Voda z vodovodu a Cola s ledem.

4. Umí Tvůj muž vládnout v kuchyni?

NE!

5. Brečíš u smutných filmů?

Filmů, seriálů, pohádek, reklam, klipů.... Matylda říká, že jsem "plakna" - jsem!

6. Jaký je Tvůj nejhorší zlozvyk?

Od září do června nosím spodní košilku - nesmějte se! A jsem závislá na jelením loji.

 

7. S kolika polštáři spíš?

Jeden velký, tři malé (moje), tři malé (Danovo), jeden dětský, roh peřiny, mobil, plena - mám ráda hodně pod hlavou:-).

8. Jaká je ta nejhloupější věc, kterou doma máš?

Jsem velký vetešník! Relativně hloupých věcí máme doma spousta, ale asi nejhloupější je křídlo, které nejde naladit a zabírá celou jednu místnost, ale já ho nedám.

 

9. Kdybys mohla strávit jeden den v těle někoho jiného, kdo by to byl?

Nejradši bych se vtělila do svých holek, připomněla bych si jaké to je být malou, a možná i lecos pochopila a pochytila.

10. Kterou činností nejčastěji zaháníš stres?

Když jsem ve stresu - žehlim. Koukni do mého prádelního koše a poznáš, jak mi je!

11. Máš ve skříni nějaký kousek oblečení, za který se stydíš?

 Asi umaštěné domácí triko.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

MOJE NOMINACE

S předběžným svolením (a bez vyhrožování) poslám štafetu Kat..., protože je mi milá, píše strašně čtivě, je z Písku a chci, abyste ji poznali. 

1. Lákalo by Tě nějaké vzdálené místo k žití?

2. Hraješ na nějaký hudební nástroj?

3. Je nějaká věc, které ses chtěla vyvarovat? Jakože: "Až budeš velká, určitě nebudu...".

4. Prozraď věc, která Ti ale opravdu nejde? Na kterou jsi kopyto:-)?

5. Pochval se! Co Ti jde?? Krom psaní vtipných příspěvků na blog.

6. Sbíráš něco (motýly, boty, obaly od žvýkaček....)?

7. Máš vysněnou budoucnost pro svoje děti?

8. Nesplněný sen?

9. Oblíbená vůně? Jakákoli, čehokoli.

10. Chybí Ti něco? Tady, doma, v životě...

11. Co si přeješ k Vánocům (něco hmotného)?

PS: Táááák, trochu jsem se toho bála, krapet to před sebou odsouvala, ale nakonec to nebyla taková hrůza - docela jsem se pobavila!

 

START

Ještě stále doháním podovolenkové resty. Ona nějaká dovolená byla? 
V rozích se nám mísí (ještě)plavky a (už)kombinézy. První podzimní zboží v sekáčích bývá totiž nejlepší!
Z dlouhých kalhot se nám přes léto staly tříčtvrťáky.
Bohyně byla přesazená a chytla trojec. Ještě stále nepřepla na školní režim.
A překvapení!!! Už máme zelenou nudli.

PS: Rybičky drží.

Foto: https://www.pinterest.com/pin/378232068683942933/

OMLUVENKA

I TO(to)
je můj důvod lehkého zanedbávání blogu, bezesných nocí a kruhů pod očima.
Tímto se omlouvám, ale takové výzvy se prostě neodmítají.
S focením se roztrhl pytel a já si toho nesmírně vážím. 
Dělá mi to obrovskou radost, potkávám skvělé lidi, objevuju kouzelná místa, hledám dobré světlo, samým štěstím se jen tetelím.


Chápete???

Foto: Lucky

ZASE DORT

Ráda dávám dorty!
Proč by je měly dostávat jen děti? 

Foto: Lucky

VE ZKRATCE

Žiju ve zkratce!
Pro každého má den dvacet čtyři hodin. Pro mě taky. Je mi to málo. Hledám, kde bych nahnala pár chvil.
Prostě - jestli chci všechno stihnout, musim to někde trošku "vošulit".
Důležitý je systém, hlavně se z toho nezbláznit a smířit se s tím, že vlastně nikdy nebude hotovo.

Zásadně vařim jen pidi kolínka, jsou strašně rychle hotový.
Nefenuju si vlasy, prostě je v poslední době nosim pořád stažený.
Zjistila jsem, že mi stačí spát šest hodin.
Místo své oblíbené každodenní vany jsem se spokojila se sprchováním.
Jsem kulturní barbar.
Nerada se opakuju.
Učím Bohyni samostatnosti.
Nenaklepávám polštářky.
Jen pořád nevim, kde ten ušetřený čas je:-).




A kde to šulíte vy?

Foto: https://www.pinterest.com/pin/378232068683942852/

TEN,

... co tančí s vlky:-).

PS: Zuzko, dík za svolení s publikováním!

Foto: Lucky

SRDCOVKA

Večer křupavých srdíček od Redla jsem mívala ráda. 
Sice jsem tu písničku dobrejch deset let neslyšela, ale hned jsem si na ni vzpomněla. 
Tak jako Monice z Vintagelover se nepovedla (vždycky to vypadá snadnější, než to je). Lískové těsto trochu moc lískovalo, Nutela se špatně roztírala, špejle nedržely, na mašle jsem zapomněla... 
I tak jsem na nich mohla oči nechat:-).

Foto: Lucky

ZÁZRAK

Hle - fotky z oslavy Bohyňky osmých narozenin, které mi (naštěstí) už navždy budou připomínat, že jsem občas pěkně marná.
Nemá cenu se ani pokoušet pochopit, jak je kamarád Jarda vydoloval z virtuálního smetiště - vždyť jsem to z tý karty vlastnoručně vymazala? Jsem mu nesmírně vděčná! Tak veliká Milka, která by vyjádřila mé díky se bohužel neprodává. Pár kostiček bych ulomila i vám, protože vaše vlna solidarity byla nečekaně veliká. 
A celej "štráfek" virtuálně posílám Tomovi, protože on první mi prozradil to sladké tajemství, že smazat fotky z karty neni zas až takovej provar.-).
Díky..., fakt!

Foto: Lucky

REALITA

Až se mě zase někdo jen tak ze zdvořilosti zeptá, "jak se mám", bez váhání řeknu, že dobře.
Hlava mi nebere všechna ta neštěstí kolem.
Těžko se mi odpovídá na některé Bohyňky otázky. Stručně, jasně, citlivě, upřímně - toť je můj cíl.
Dovolenková bublina splaskla a návrat do reality je nevyhnutelný.
Trochu se těším na ten poprázdninový stereotyp.
Hodně fotim, málo spim, pořád trochu kojim.
Odporoučela se nám jedna rybička, našla jsem ji uschlou pod akvárkem. 
Ahoj léto...




 


















Foto: https://www.pinterest.com/pin/378232068683268200/

INSTANTNÍ SRPEN

Nehodlám se vzdát zrcadlovky, 
ale focení na mobil jsme si nakonec docela oblíbila. 
Hlavně poté, co Šušu několikrát dostala od Dana foťákem přímo do čela a já málem urazila objektiv o popelnici!
A ten způsob archivace taky neni k zahození:-).


PS: Odkaz na můj instagramový účet - KLIK.

Foto: Lucky

KLAPLO TO

Odjeli jsem, pobyli jsme, přijeli jsme. 
Jak by řekla moje ségra - dali jsme to:-), jo! 
Byl to tak trochu výlet do neznáma (záměrně píšu výlet, protože do dovolené to má s tou naší sebrankou dost daleko). Jelo se hlavně kvůli Bohyni. Už byla fakt neodbytná. U moře byla poprvé a naposled před šesti lety (nepočítám Chorvatsko, tam tehdy bylo patnáct stupňů, zemětřesení a z fotek to vypadá, že jsme navštívili přinejmenším finské fjordy), předminulej rok jsme byla těhotná, minulej rok byla Šušu prtě a tenhle nám už relativně nic nebránilo. 
Každý člen rodiny vznesl své požadavky a já byla zoufalá. Dan nechtěl řídit, já nechtěla utratit majlant, Bohyně chtěla do hotelu s jídlem, Šušu někam blízko - ha! Byl to celkem oříšek, ale nakonec jsem ho celkem bezbolestně rozlouskla. Jak už to tak bývá, celé to byla souhra náhod. Dumala jsem nad jezery v Rakousku, u Líbi na blogu jsem se inspirovala těma jižníma, zadala do vyhledávače "Velden" (o kterém se zmiňovala), vyjel mi celkem slušnej penzion se snídaní za rozumnou cenu, koukla jsem do mapy, kolik je to kilometrů, a celé jeden večer naservírovala Danovi. Trochu se zakuckal, ale ukamenovala jsem ho argumenty, slíbila balkon s ledničkou, loupla okem a už se jelo:-). 
Těsně před odjezdem se nám ještě stihla donést informace, že se nevědomky řítíme do miliardářskýho městečka. Ještěže jsem zabalila bugaboočko a né golfky:-). I tak jsem měla pocit, že jsme tam spadli z Marsu!!! Kolem samá Lamborginy, Ferarry, casina - prostě jinej svět. Bohyně byla nadšená! Je to v tom věku, kdy miluje všechno, co se třpytí a blejská. Ta z toho pozlátka byla uvytržení- my už míň, ale na večerní dovolenková korza to nakonec bylo naprosto ideální (a děsně vtipný:-)).
Ubytování naštěstí odpovídalo našemu naturelu. Byl to příjemný penzion nedaleko centra, hned vedle kostela, se zarostlou zahradou, altánem, košatou vrbou, psem a obdivuhodným majitelem, postarším pánem, který se o celý chod penzionu staral úplně sám. Žádný velký luxus, ale to kouzlo... (i wifinu jsem mu odpustila).
Jediné, co mě zaskočilo, bylo koupání. Celé jezero Wöthersee je obšanclé hotely, které zabírají většinu pláží a znemožňují veřejný přístup k vodě. Jedinou možností jsou jakési plovárny, které jsou sice poměrně malebné a vybavené, ale od mojí romantické představy přírodního koupání v tyrkysovém jezeře na hony vzdálené.  Naštěstí je všude kolem spousta malých jezer, která mou představu uspokojila, i když cesta k nim nebyla rozhodně snadná a stála nejednu hádku, puchejř, rozbitý koleno, odřený bugaboočko, vosí bodnutí a pář štípanců.
Z přehršle nabízených aktivit a atrakcí jsme využili jen výstup na rozhlednu Pyramidenkogel a stálo to za to. Je to obdivuhodná stavba s božským výhledem a luxusním zázemím.
Velden je z Písku 450km, cesta trvala tam devět a zpátky šest hodin, pokaždé jsme stavěli jednou (v McDonaldu:-)). Holky to zvládly naprosto skvěle. Celou cesty byly slušňácky připoutané, neprudily, nekňouraly (sama se tomu ještě doteď divim). Moc toho nenaspaly, zato hubu nezavřely. Pořád se něčím cpaly a zpívaly a poslouchaly. Velké "DÍK" patří Kašpárku v rohlíku:-).
Velkým pomocníkem byl taky tablet a mobil!
Jinak bychom vystačili asi tak z půlkou věcí, co jsme vezli. Dan pořád plašil, že jedem do hor, tak jsme si zabalili i softshellky a peřový vesty. Ale bylo vedro, rána byla sice chladnější, už i tam pomalu přichází podzim, dny se zkracují a koncem týdne by podle předpovědi mohlo v noci dokonce sněžit! 
Byl to báječný týden, ale ještě nikdy jsem se tak ráda nevracela domů! Přiznávám, že jsem byla nervózní. Poprvé v téhle sestavě, poprvé autem, poprvé na vlastní pěst.
Příště už budeme chytřejší a klidnější:-).............

Foto: Lucky