SEN(J) 1

Klaplo to, 
až na jednu zapomenutou kontaktní čočku to bylo dokonalé!
Stejně jsem ji nakonec nepotřebovala, celou dobu jsem měla oči přivřené blahem.
Cítím lehký pocit zadostiučinění, protože letošní dovolená byla u nás docela dlouho zakázané téma. Zasvěcení vědí, pro nezasvěcené přidávám odkazy: HAHAHA, STANE SE.
Plus naše poslední uskutečněná dovolená, kdy jsme Matyldu vyvezli k moři, stupnice teploměru po celou dobu nepřesáhla patnáct stupňů a celé to pompézně zakončilo docela slušné zemětřesení.
Prostě a jasně nám cestování prostě nejde a ještě začátkem července to vypadalo, že Dana povezu na dovolenou leda tak v kufru svázaného do kozelce.
Ovšem nevzdala jsem to, nikde svůj záměr raději moc nešířila, aby pak případně nebylo moc velký trapno, a rozhodla se prolomit tu smůlu.
Na výběr moc nebylo.
Když už jsem objevila něco v naší dojezdové vzdálenosti, sladila to s Matyldy prázdninovými aktivitami, Danovo pracovními povinnostmi a mým požadavkem, aby to bylo aspoň trochu malebné (sladění s mým menstruačním cyklem jsem se dobrovolně zřekla na úkor krásna:)), bylo to drahé nebo obsazené. Už jsem to málem vzdala a najednou jsem narazila na náš Sen(j), bylo to až podezřele dokonalé, ještě pořád vyhlížím nějaké ale. Zblblo to i Dana, snad poprvé v životě byl optimista, prohlásil, že naše Mazda je přece auto z Hirošimi a doveze nás tam. Pak teda dodal "snad", ale to dělám, že jsem neslyšela.
Za to malé zaváhání jsem mu zapomněla energy drinky na cestu v lednici, ale nebojte, hned jsem mu je zase na první benzíně koupila!
Kdy už tam budem, jsme slyšeli hodněkrát, holky spaly z deseti hodin tak půl hodiny a ještě k tomu na střídačku, ale žádná velká scéna ala lev v kleci se nekonala.
Nejvíc zabral samozřejmě tablet, který jsem šikovně zavěsila za obal na prádelní šňůru mezi opěrátka předních sedaček aby se děvčátka nepoblinkala, a já se celou cestu při podávání všeho možného zepředu dozadu a zezadu dopředu škrtila. Jediná pohádka, která zabavila obě dvě, byla Potkal jsem ho v ZOO, titulky vzácná shoda skončila a začala diskoška: Následníci, Pepina, Plyšáková, Avengers, Frozen....
Jestli bude nějaké příště, dva tablety jsou do auta nutnost!
Během střídání o tablet jsem tasila zbraně jako spinnry, omyvatelné karty, albi tužky, vějíře....
A já se ve volných chvílích (kterých teda nebylo moc kvůli podávání hraček, jídla, pití, EUR, Kun, lístečků, pasů, lepení známek, navigování) kochala různorodými předměty zavěšenými na zrcátkách aut a solidárně se v koloně usmívala na kolemjedoucí s látkovými plenkami přivřenými v okně.
A zase jsem si při prvním pohledu na moře plákla, stejně jako při vzletu a přistání letadla, jsem už taková.

Pokračování příšte..... 

 













Lucky photo