TO

Někdy se snažíte tak, 
že vám praskají žilky v oku a je z toho prd. Jindy jen tak prubnete a ono zrovna "zazvoní".
Nejhezčí je vždycky ta první vrstva laku na nehty, jak se začne přetírat, už je to těžkopádný.
Nechci opovrhovat pílí, úsilím, oddaností, jsou to obdivuhodné vlastnosti, ale ještě obdivuhodnější je umět odhadnou tu chvíli, kdy to prostě nestačí a smířit se s tím, že některý věci jsou prostě mezi nebem a zemí.
Zazvonění nejde koupit, zinscenovat, naplánovat, vydupat, ani si zasloužit, zazvonění se prostě snese (klidně i na vola) a rozhodně není spravedlivý. 
V tom já si libuju. Neholduju alkoholu, nejedu na drogách, neujíždím na jídle, frčim si na těchto chvilkách. Ať už na těch malých, téměř nepolapitelných, nebo velkých, významných, téměř životních, svých, ale i cizích.
To si totiž vždycky uvědomím, že jsem tady správně, že  svět je v pořádku, brambory v řádku a ty chvilky jsou o to intenzivnější a co víc byla ta doba před nimi na hovno.
Rozumíme si, že jo:)

Ilustrace: https://cz.pinterest.com/pin/378232068696621903/