O KROK

Ještě pořád se vezeme na vánoční vlně.
To ten sníh.
Nedojedené vanilkové rohlíčky, stromek, co neopadává, vánoční ozdoby z povánočního výprodeje, neutuchající radost z některých dárků...
Letos mi to nějak nevadí.
Ne, nerozhodla jsem se soutěžit se svojí ségrou, která již tradičně střídá stromek za zajíce, ale když někdo může mít stromek měsíc před Štědrým dnem, proč my bychom ho nemohli mít měsíc po.
Každému jak libo jest!
Chtěla jsem vám už v prosinci napsat pár tipů na vánoční dárky, ale copak jsem mohla?
Vždyť mě tu celá rodina (už i Dan:)) šmíruje a já si pak musím dávat pozor na ruku.
Ale byla to jako každoročně sranda.
Třeba mojí mamce jsme dávali obrovský fotoobraz od Saal digital s fotkou všech vnoučat a největší prekérkou nebylo to, aby překvapení nepropálilo jedno z pruhovaných dětí, ale jak já zrecenzuju produkt, který jsem na blogu slíbila zpropagovat. Fb naštěstí/zatím babička nemá, tak jsem nakonec šoupla recenzi tam.
Pak jsem si už od léta tajně myslela na staré Primky, nejlépe po dědovi, ale trochu jsem se ostýchala o ně babičku poprosit. Nakonec jsem se osmělila přesně v den, kdy mi Dan koupil pod stromeček krásné, nové, veliké a drahé - Primky. A děsně jsem se divila, že dostatečně nesdílí mé nadšení z pokladu po dědovi.
Taky jsem dostala dva poukazy na spodní prádlo, čímž se radost jen znásobila.
Musím se pochválit.
V bezobalovou domácnost se asi nezměníme, ale apelujeme na bezpotřebnou.
Ještě víc než dřív přemýšlím, co opravdu musím nebo chci koupit. Jestli to víc chci nebo potřebuju, jestli to chtění je nepřekonatelné, potřeba veliká a radost dlouhodobá. A nedalo by se to koupit už jednou koupené?
V podobném duchu jsem letos přistupovala i ke koupi dárků.
Snowboard pro Bohyni z Letgo jsem dokonce přebírala na Štědrý den v poledne na parkovišti u McDonalda. A jakkoliv jsem se snažila být štědrá, šetrná a praktická zároveň, sem tam mi pod prsty přece jen nějaká ta nová, plastová hračka pod stromeček proklouzla, třebaže v ekologickém papíře zabalená. 
Bez L.O.L. Surprise by to prostě nebyly Vánoce!!!

Jsem všechno možné jen né přehnaně důsledná, jdu na to fikaně pozvolna, abych okolí nezastrašila:).

ByLucky PHOTO

EKOVELIKONOCE

Naše Velikonoce byly i letos tradičně tradiční a přesto byly trochu jiné...
Tradičně jsme navštívili babičky, nacpali si pupky, odnesli výslužky zabalené v alobalech, ale letos poprvé jsme ty alobaly nevyhodili do koše, ale uvědoměle vytřídili a chystali se odnést do speciální popelnice KOVY, o které si Bohyně myslí, že je to osobní popelnice Kovyho - toho youtubera!
Kdyby nám Dan ten pečlivě vytříděný alobal nevyhodil, protože si myslel, že jsem se netrefila do odpaďáku (já - bývalá basketbalistka!!!), bývali bychom ho tam určitě odnesli a po cestě dost možná nakoupili i v píseckém bezobalovém obchůdku.
O.K. První pokus moc nevyšel, ale po rodinné radě, kde jsme si ujasnili, že i když jako malá a ještě ke všemu pomalá bývalá basketbalistka, do odpadkového koše stále strefuju poměrně přesně. A od Velikonoc 2018 třídíme u nás doma nejen papír a plast, ale i drobný kov! Dále jsme si vysvětlili, že letošní nadílka od velikonočního zajíčka nebyla zabalená do papírových krabic z konťáku pod naším domem z důvodu hmotné nouze. A že i když se letošní barvení vajíček v řepě vůbec nepovedlo a z čistě bílých vajíček se nám podařilo vykouzlit vajíčka všedně béžová, příští rok budeme v přírodním barvení rozhodně pokračovat a zkusíme odvar z červeného zelí a černého čaje. Musela jsem tedy svatosvatě slíbit, že mé podpaždí zůstane i nadále udržované, ale na oplátku smím kupovat rozložitelné igelitové pytle do odpadkového koše a v kabelce nosit plátěnou tašku.
Jasně...je to minimum, ale když pak v praxi vidíte, že tu krabici od popelnic, ve které jim zajíček místo blbostí přinesl lístky do kina,  Bohyně ještě jednou zrecykluje a na karton z ní si napíše referát na hudebku o Rolling Stones, zahřeje to!

P.S. Jen ta bublinková fólie, do které balíme domečky, mě straší ve snech! Budu to muset nějak vymyslet... 

ByLucky PHOTO