Prej jsem naivní?!
Jo, jsem a jsem na tu vlastnost, která se pro mě dost nepochopitelně řadí do škatulky vlastností špatných, docela pyšná.
Protože nebejt naivní, nepustila bych se do spousty věcí, díky kterým (ať už dopadnou jakkoliv) jsem to prostě já.
Naivitě zdar!!!
Foto: https://cz.pinterest.com/pin/378232068690819708/
Zobrazují se příspěvky se štítkemJá. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJá. Zobrazit všechny příspěvky
středa 18. ledna 2017
čtvrtek 21. července 2016
ROSTU
Jsem děsně důležitá!
Koupila jsem si nový hodinky.
Parkuju čím dál tim blíž supermarketu.
Vkládám přes bankomat.
Zvládám vyhodit do záchoda mrtvou rybičku.
Co na tom, že jsem u toho všeho zapocená, hodinky jsem kupovala s Šušinky pokakanejma kalhotkama v kabelce, parkuju většinou na dvojmístě, vkládám jen výjimečně a při vyhazování mrtvolek mám celou dobu zavřený oči.
Zastavila jsem se na 167cm, ale jinak cejtim, že pořád trochu rostu:-).
Foto: https://cz.pinterest.com/pin/333829391112243377/
Koupila jsem si nový hodinky.
Parkuju čím dál tim blíž supermarketu.
Vkládám přes bankomat.
Zvládám vyhodit do záchoda mrtvou rybičku.
Co na tom, že jsem u toho všeho zapocená, hodinky jsem kupovala s Šušinky pokakanejma kalhotkama v kabelce, parkuju většinou na dvojmístě, vkládám jen výjimečně a při vyhazování mrtvolek mám celou dobu zavřený oči.
Zastavila jsem se na 167cm, ale jinak cejtim, že pořád trochu rostu:-).
Foto: https://cz.pinterest.com/pin/333829391112243377/
středa 1. června 2016
úterý 31. května 2016
BALANC, BILANC, HERNAJS
Zase o rok starší!
A krom toho, že když mávám, třepou se mi povolený bicepsy o trochu víc než minulej rok - na svůj věk se vlastně vůbec necejtim.
Balancuju, jak se dá, bilancovat moc nehodlám, ale jedno vám prozradim.
Dlouho jsem nějakej chtěla. První, kterej jsem dostala od svýho prvního kluka (btw Dana), jsem nechala na háčku při těláku v šatně a už nikdy ho nenašla. Zásnubní ohrožuje mé okolí na životě, protože ten zirkon, kterej měl zřejmě vyjadřovat Danovo mládeneckou bezbřehou lásku, trochu moc vyčnívá. Snubní je mi velikej a s tím s růžovejma Swarovsky kamínkama jsem se kdysi dost přehmátla.
Bylo secsakramentsky težký sehnat takovej, kterej mi nebude padat, neztratím ho, nebudu s ním nikoho ohrožovat, stylovej, jednoduchej, ale zajímavej, hodící se ke všemu.
Nakonec jsem to prstýnkové dilema vyřešila jednou provždy a ani to nebylo tak těžký.
Ještě pořád jsem ráda:).
Ať si kdo chce, co chce říká.
Já si prostě letos koupila k narozkám prstýnek, kterej už asi nikdy nesundám.
A proč bych ho taky sundavala?!
Já totiž přesně vím, proč ho tam mám.
PS: A jednou budu děsně šik babička:-).
Foto: Dan
A krom toho, že když mávám, třepou se mi povolený bicepsy o trochu víc než minulej rok - na svůj věk se vlastně vůbec necejtim.
Balancuju, jak se dá, bilancovat moc nehodlám, ale jedno vám prozradim.
Dlouho jsem nějakej chtěla. První, kterej jsem dostala od svýho prvního kluka (btw Dana), jsem nechala na háčku při těláku v šatně a už nikdy ho nenašla. Zásnubní ohrožuje mé okolí na životě, protože ten zirkon, kterej měl zřejmě vyjadřovat Danovo mládeneckou bezbřehou lásku, trochu moc vyčnívá. Snubní je mi velikej a s tím s růžovejma Swarovsky kamínkama jsem se kdysi dost přehmátla.
Bylo secsakramentsky težký sehnat takovej, kterej mi nebude padat, neztratím ho, nebudu s ním nikoho ohrožovat, stylovej, jednoduchej, ale zajímavej, hodící se ke všemu.
Nakonec jsem to prstýnkové dilema vyřešila jednou provždy a ani to nebylo tak těžký.
Ještě pořád jsem ráda:).
Ať si kdo chce, co chce říká.
Já si prostě letos koupila k narozkám prstýnek, kterej už asi nikdy nesundám.
A proč bych ho taky sundavala?!
Já totiž přesně vím, proč ho tam mám.
PS: A jednou budu děsně šik babička:-).
Foto: Dan
středa 6. ledna 2016
BLIK
Minulej rok mi došla spousta věcí.
Mám pocit, že jsem zestárla minimálně o deset let.
Hodně věcí jsem pochopila, některý přehodnotila a v jiných se utvrdila.
Třeba, že:
Nemá cenu číst mezi řádky, naznačovat, mlžit, dedukovat, myslet si, domnívat...
Mám ráda pozitivní stres.
Neni vůbec jednoduchý si v týhle době udržet optimismus.
Ty delší vlasy mi asi slušej víc.
Holky nepotřebujou nový hračky, ale potřebujou, abychom si všichni společně hráli s těma starejma.
Nad některejma věcma(i lidma) je třeba mávnout rukou.
Někdy je dobrý kouknot se na svět dětskejma očima.
Je strašně důležitý vytvářet a udržovat tradice.
Neni nutný hrát si na superženu
Nikdy nebude hotovo, ale že vždycky můžu říct tááák... a teď na všechno chvilku seru:).
Foto: https://www.pinterest.com/pin/378232068684422054/
Mám pocit, že jsem zestárla minimálně o deset let.
Hodně věcí jsem pochopila, některý přehodnotila a v jiných se utvrdila.
Třeba, že:
Nemá cenu číst mezi řádky, naznačovat, mlžit, dedukovat, myslet si, domnívat...
Mám ráda pozitivní stres.
Neni vůbec jednoduchý si v týhle době udržet optimismus.
Ty delší vlasy mi asi slušej víc.
Holky nepotřebujou nový hračky, ale potřebujou, abychom si všichni společně hráli s těma starejma.
Nad některejma věcma(i lidma) je třeba mávnout rukou.
Někdy je dobrý kouknot se na svět dětskejma očima.
Je strašně důležitý vytvářet a udržovat tradice.
Neni nutný hrát si na superženu
Nikdy nebude hotovo, ale že vždycky můžu říct tááák... a teď na všechno chvilku seru:).
Foto: https://www.pinterest.com/pin/378232068684422054/
pondělí 21. září 2015
TAG
Přece nebudu srandakazič.
Nikdo mi nevyhrožoval smrtí ani ochořením celé rodiny, jak už to tak u podobných štafet tipu "pošli to dál" bývá.
Prostě mě jednoho dne mailem varovala, na svém blogu vyzvala a já nakonec i s radostí přijala.
Monča z U nás na kopečku - té se prostě nedá odolat:-).
Moni, děkuju♥!
JEDENÁCT OTÁZEK OD Monči
Určitě bez foťáku.
4. Umí Tvůj muž vládnout v kuchyni?
5. Brečíš u smutných filmů?
6. Jaký je Tvůj nejhorší zlozvyk?
8. Jaká je ta nejhloupější věc, kterou doma máš?
10. Kterou činností nejčastěji zaháníš stres?
11. Máš ve skříni nějaký kousek oblečení, za který se stydíš?
Nikdo mi nevyhrožoval smrtí ani ochořením celé rodiny, jak už to tak u podobných štafet tipu "pošli to dál" bývá.
Prostě mě jednoho dne mailem varovala, na svém blogu vyzvala a já nakonec i s radostí přijala.
Monča z U nás na kopečku - té se prostě nedá odolat:-).
Moni, děkuju♥!
PRAVIDLA HRY
- prozradíte 11 faktů o sobě
- odpovíde na 11 otázek, které vám připravil ten, kdo vás nominoval
- nominujete další blogerku/blogera, který je vám sympatický, a tomu taktéž položíte 11 otázek
JEDENÁCT FAKTŮ O Lucky, které ještě nevíte
1. Mám nutkavou potřebu si stříhat vlasy.
2. Umím hrát na saxofon a toužím ho vlastnit.
3. Vzala jsem si svého prvního kluka a ještě stále toho nelituju.
4. Mám pocit, že život mi začal v pětatřiceti.
5. Strašně ráda a strašně málo tančim.
6. Neznám hlad.
7. Neustále mě zebou nohy.
8. Když jsem unavená, ztrácím smysl pro humor.
9. Nemám orientační smysl.
10. Bojím se jen pomyslet, že jsem spokojená.
11. Mám problém s digitálním časem.
11. Mám problém s digitálním časem.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
JEDENÁCT OTÁZEK OD Monči
1. Bez jaké věci si neumíš představit dovolenou?
Věci? Určitě bez foťáku.
2. Čím nejraději začínáš svůj den?
Prstem v nose, nohou na krku, kudrnou v oku. První, co vidím (a cítím:-)), je Šušu.
3. Nej nápoj?
Voda z vodovodu a Cola s ledem.
4. Umí Tvůj muž vládnout v kuchyni?
NE!
5. Brečíš u smutných filmů?
Filmů, seriálů, pohádek, reklam, klipů.... Matylda říká, že jsem "plakna" - jsem!
6. Jaký je Tvůj nejhorší zlozvyk?
Od září do června nosím spodní košilku - nesmějte se! A jsem závislá na jelením loji.
7. S kolika polštáři spíš?
Jeden velký, tři malé (moje), tři malé (Danovo), jeden dětský, roh peřiny, mobil, plena - mám ráda hodně pod hlavou:-).
8. Jaká je ta nejhloupější věc, kterou doma máš?
Jsem velký vetešník! Relativně hloupých věcí máme doma spousta, ale asi nejhloupější je křídlo, které nejde naladit a zabírá celou jednu místnost, ale já ho nedám.
9. Kdybys mohla strávit jeden den v těle někoho jiného, kdo by to byl?
Nejradši bych se vtělila do svých holek, připomněla bych si jaké to je být malou, a možná i lecos pochopila a pochytila.
10. Kterou činností nejčastěji zaháníš stres?
Když jsem ve stresu - žehlim. Koukni do mého prádelního koše a poznáš, jak mi je!
11. Máš ve skříni nějaký kousek oblečení, za který se stydíš?
Asi umaštěné domácí triko.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOJE NOMINACE
S předběžným svolením (a bez vyhrožování) poslám štafetu Kat..., protože je mi milá, píše strašně čtivě, je z Písku a chci, abyste ji poznali.
1. Lákalo by Tě nějaké vzdálené místo k žití?
2. Hraješ na nějaký hudební nástroj?
3. Je nějaká věc, které ses chtěla vyvarovat? Jakože: "Až budeš velká, určitě nebudu...".
4. Prozraď věc, která Ti ale opravdu nejde? Na kterou jsi kopyto:-)?
5. Pochval se! Co Ti jde?? Krom psaní vtipných příspěvků na blog.
6. Sbíráš něco (motýly, boty, obaly od žvýkaček....)?
7. Máš vysněnou budoucnost pro svoje děti?
8. Nesplněný sen?
9. Oblíbená vůně? Jakákoli, čehokoli.
10. Chybí Ti něco? Tady, doma, v životě...
11. Co si přeješ k Vánocům (něco hmotného)?
PS: Táááák, trochu jsem se toho bála, krapet to před sebou odsouvala, ale nakonec to nebyla taková hrůza - docela jsem se pobavila!
neděle 13. září 2015
VE ZKRATCE
Žiju ve zkratce!
Pro každého má den dvacet čtyři hodin. Pro mě taky. Je mi to málo. Hledám, kde bych nahnala pár chvil.
Prostě - jestli chci všechno stihnout, musim to někde trošku "vošulit".
Důležitý je systém, hlavně se z toho nezbláznit a smířit se s tím, že vlastně nikdy nebude hotovo.
Zásadně vařim jen pidi kolínka, jsou strašně rychle hotový.
Nefenuju si vlasy, prostě je v poslední době nosim pořád stažený.
Zjistila jsem, že mi stačí spát šest hodin.
Místo své oblíbené každodenní vany jsem se spokojila se sprchováním.
Jsem kulturní barbar.
Nerada se opakuju.
Učím Bohyni samostatnosti.
Nenaklepávám polštářky.
Jen pořád nevim, kde ten ušetřený čas je:-).
A kde to šulíte vy?
Foto: https://www.pinterest.com/pin/378232068683942852/
Pro každého má den dvacet čtyři hodin. Pro mě taky. Je mi to málo. Hledám, kde bych nahnala pár chvil.
Prostě - jestli chci všechno stihnout, musim to někde trošku "vošulit".
Důležitý je systém, hlavně se z toho nezbláznit a smířit se s tím, že vlastně nikdy nebude hotovo.
Zásadně vařim jen pidi kolínka, jsou strašně rychle hotový.
Nefenuju si vlasy, prostě je v poslední době nosim pořád stažený.
Zjistila jsem, že mi stačí spát šest hodin.
Místo své oblíbené každodenní vany jsem se spokojila se sprchováním.
Jsem kulturní barbar.
Nerada se opakuju.
Učím Bohyni samostatnosti.
Nenaklepávám polštářky.
Jen pořád nevim, kde ten ušetřený čas je:-).
A kde to šulíte vy?
Foto: https://www.pinterest.com/pin/378232068683942852/
středa 26. srpna 2015
PRD
Dnes tu měl být fotoreport z oslavy Bohyňky osmých narozenin.
A bude tu pěkný prd, páč jsem si z toho víkendu omylem vymazala všechny fotky.
Byla to krásná párty, Bohyňce to moc slušelo, Šušu byla poměrně slušně naladěná a celkem společenská, já měla novou halenku ze sekáče, výzdoba byla, srdéčka podle Vinatgelover jsem napekla, ohnivá fontánka krásně prskala, i pěkná společná fotka se nám povedla. No, a já to pěkně vymazala. Z karty, během mžiku - klik.
Stejně jako fotky z Bohyňky prvního dne ve škole:-(.
Můj optimisus byl ta tam, pěkně jsem to obulela, doteď vidím každou tu fotku a každé je mi líto. Zůstaly mi dvě, které jsem hned v sobotu po oslavě v rychlosti šoupla na fb, haleluja - i k tomu jsou ty sociální sítě dobré. A to ještě ke všemu kvůli akci, kde jsem foťák ani nevytáhla.
Já vim, jsem blázen, že si to tak beru, ale dyť mě znáte. Já těma fotkama prostě žiju. Hned jsem si vzpomněla na Oliv, která o něčem podobném psala nedávno moc hezký článek.
Proč? Proč? Proč?
Protože jsem zbrklá, dělám dvacet věcí najednou, za zády mi neustále poskakují dvě opice, jsem unavená a nejsem schopná si líp zorganizovat práci - to jsou ty nevýhody práce z domova. Tak ráda bych si oblíkla tu halenku ze sekáče, zabouchla dveře a šla v klidu "pracovat". Jenže já přece nepracuju, jsem na mateřské, sem tam někoho vyfotím, občas něco navrhnu, pak někoho zaúkoluju, aby to udělal, a mezi tím frknu článek na blog. Dělám to dobrovolně, dělám to ráda, zvyšuju si tím během mateřské kvalifikaci, rozšiřuju obzor, přivydělávám a doufám, že až Šušu malinko odroste, budu schopná se tomu všemu věnovat naplno a třeba se tím i živit.
Je to celé souhra náhod, hříčka osudu, shoda okolností a já se tak nějak vezu - ono mi ani nic jiného nezbývá....
PS: Jen nevím, co má Matylda odpovědět, když se jí někdo zeptá: "A co vlastně dělá tvoje maminka?".
Co by dělala!
Je doma s Šušu a zmatkuje:-)!
Foto: Lucky
A bude tu pěkný prd, páč jsem si z toho víkendu omylem vymazala všechny fotky.
Byla to krásná párty, Bohyňce to moc slušelo, Šušu byla poměrně slušně naladěná a celkem společenská, já měla novou halenku ze sekáče, výzdoba byla, srdéčka podle Vinatgelover jsem napekla, ohnivá fontánka krásně prskala, i pěkná společná fotka se nám povedla. No, a já to pěkně vymazala. Z karty, během mžiku - klik.
Stejně jako fotky z Bohyňky prvního dne ve škole:-(.
Můj optimisus byl ta tam, pěkně jsem to obulela, doteď vidím každou tu fotku a každé je mi líto. Zůstaly mi dvě, které jsem hned v sobotu po oslavě v rychlosti šoupla na fb, haleluja - i k tomu jsou ty sociální sítě dobré. A to ještě ke všemu kvůli akci, kde jsem foťák ani nevytáhla.
Já vim, jsem blázen, že si to tak beru, ale dyť mě znáte. Já těma fotkama prostě žiju. Hned jsem si vzpomněla na Oliv, která o něčem podobném psala nedávno moc hezký článek.
Proč? Proč? Proč?
Protože jsem zbrklá, dělám dvacet věcí najednou, za zády mi neustále poskakují dvě opice, jsem unavená a nejsem schopná si líp zorganizovat práci - to jsou ty nevýhody práce z domova. Tak ráda bych si oblíkla tu halenku ze sekáče, zabouchla dveře a šla v klidu "pracovat". Jenže já přece nepracuju, jsem na mateřské, sem tam někoho vyfotím, občas něco navrhnu, pak někoho zaúkoluju, aby to udělal, a mezi tím frknu článek na blog. Dělám to dobrovolně, dělám to ráda, zvyšuju si tím během mateřské kvalifikaci, rozšiřuju obzor, přivydělávám a doufám, že až Šušu malinko odroste, budu schopná se tomu všemu věnovat naplno a třeba se tím i živit.
Je to celé souhra náhod, hříčka osudu, shoda okolností a já se tak nějak vezu - ono mi ani nic jiného nezbývá....
PS: Jen nevím, co má Matylda odpovědět, když se jí někdo zeptá: "A co vlastně dělá tvoje maminka?".
Co by dělala!
Je doma s Šušu a zmatkuje:-)!
Foto: Lucky
úterý 11. srpna 2015
JSEM DOBRÁ!
Jsem dobrá na:
DOJÍDÁNÍ NANUKŮ A ZMRZLIN
Už si ani nepamatuju, kdy naposled jsem si vybrala zmrzku podle svého gusta. Nekupuju žádnou, protože se mi jednou rukou špatně řídí kočár a předpokládám, že nějaký ten zbytek kornoutku s ukouslou špičkou a rozteklým, většinou vanilkovým, obsahem ke mně z jedné nebo druhé strany dopoutuje. Jak já tu vanilkovou už nesnášim!
HLEDÁNÍ ODPADKOVÉHO KOŠE
Nikdo neumí hledat a odnášet odpadky tak jako já. Mami, ná....
UKLÍZENÍ
Když já to doma pořád přeskládávám a přemisťuju - kdo má pak vědět, kam co patří?
DOPLŇOVÁNÍ TEKUTIN
Kdybych na to nebyla dobrá, umřeli by všichni doma žízní. Jen já vím, kde je vodovodní kohoutek a čisté hrnečky.
DOJÍŽDĚNÍ OBĚDŮ
Tak ráda bych si v restauraci objednala jídlo dle vlastního výběru, do kterého by mi nikdo nestrkal čumák.
VAŘENÍ
Na vaření jídel, které vůbec nemám ráda. Mám strašnou chuť na hermelín a špenát!
NOŠENÍ
Strašně mi jde nošení věcí a dětí.... Velmi jsem se osvědčila jako šerpa.
ŽEHLENÍ
Tak hezky věšet a skládat, že už se skoro nic nemusí žehlit, umim snad jenom já!
Co naplat, když jsem v tom všem tak dobrá, je přece radost to dělat!!!!
Tak šup šup...
Foto: Lucky
DOJÍDÁNÍ NANUKŮ A ZMRZLIN
Už si ani nepamatuju, kdy naposled jsem si vybrala zmrzku podle svého gusta. Nekupuju žádnou, protože se mi jednou rukou špatně řídí kočár a předpokládám, že nějaký ten zbytek kornoutku s ukouslou špičkou a rozteklým, většinou vanilkovým, obsahem ke mně z jedné nebo druhé strany dopoutuje. Jak já tu vanilkovou už nesnášim!
HLEDÁNÍ ODPADKOVÉHO KOŠE
Nikdo neumí hledat a odnášet odpadky tak jako já. Mami, ná....
UKLÍZENÍ
Když já to doma pořád přeskládávám a přemisťuju - kdo má pak vědět, kam co patří?
DOPLŇOVÁNÍ TEKUTIN
Kdybych na to nebyla dobrá, umřeli by všichni doma žízní. Jen já vím, kde je vodovodní kohoutek a čisté hrnečky.
DOJÍŽDĚNÍ OBĚDŮ
Tak ráda bych si v restauraci objednala jídlo dle vlastního výběru, do kterého by mi nikdo nestrkal čumák.
VAŘENÍ
Na vaření jídel, které vůbec nemám ráda. Mám strašnou chuť na hermelín a špenát!
NOŠENÍ
Strašně mi jde nošení věcí a dětí.... Velmi jsem se osvědčila jako šerpa.
ŽEHLENÍ
Tak hezky věšet a skládat, že už se skoro nic nemusí žehlit, umim snad jenom já!
Co naplat, když jsem v tom všem tak dobrá, je přece radost to dělat!!!!
Tak šup šup...
Foto: Lucky
neděle 9. srpna 2015
STYDNO
Stydím se,
že nenosím domácí úpletové šaty a župan z PPP jako kdysi moje maminka.
Chodim doma jako vandrák. Nejčastěji nosim kostkaté nebo pruhované pyžamové kalhoty a k tomu tílko z Háemka, ve vedrech doma pobíham ve spodním prádle a nevlastnim žádnou sexy spodní košilku.
Jsem ostuda!
A v čem doma pobíháte vy?
Foto: https://www.pinterest.com/pin/378232068678584417/
že nenosím domácí úpletové šaty a župan z PPP jako kdysi moje maminka.
Chodim doma jako vandrák. Nejčastěji nosim kostkaté nebo pruhované pyžamové kalhoty a k tomu tílko z Háemka, ve vedrech doma pobíham ve spodním prádle a nevlastnim žádnou sexy spodní košilku.
Jsem ostuda!
A v čem doma pobíháte vy?
Foto: https://www.pinterest.com/pin/378232068678584417/
úterý 4. srpna 2015
NO...
Jednou jsem poslala balík na dobírku bez dobírky, héč.
Naštěstí mám poctivé zákaznice. Vendy, ještě jednou děkuju!!!
Pak se mi za záhadných okolností vypařil email s objednávkou. V polospánku jsem ho odsunula z plochy mobilu a pak už prostě nebyl. Prošla jsem snad stokrát všechny své internetové účty a profily - nic. Nakonec jsem to vzdala, ale byla to potupa. Přece nejsem úplně blbá? Nejsem, ten email fakt existoval, paní se nakonec přes fb ozvala a celá moje storka ji naštěstí dost pobavila.
Pořád něco hledám, nejčastěji klíče, a o víkendu jsem si dokonce zabouchla barák s Šušu v náručí. Jediná sousedka v domě měla vypnutej mobil, ségra je na druhém konci republiky, Bohyně s Danem na chalupě. Mami, promiň - já tě prostě musela vzbudit:).
Jsem roztěkaná, splašená, unavená, všude mám papírky s úkoly, které stejně nikdy všechny nesplním, ale jsem na sebe fakt pyšná. I když je LIMIT zatim jen v plenkách - mám z něj obrovskou radost! Nejen, že díky němu mám všechny věci, které jsem nutně potřebovala konečně doma, ale hlavně, že je nutně potřebujete i vy. A že jste na mě tací hodní, tolerujete mé přešlapy, sdílíte mé nadšení, lajkujete, komentujete a sledujete mou troufalou výpravu za mým snem.
Jde to pomalu. Kór teď v létě, nikdo nepracuje, děti na krku, vedro k padnutí, ale já jsem urputná. Řeklo se čtvrtletně, tak čtvrtletně. Budu se muset naučit pracovat s větším předstihem, popohnat firmu na cedulky, dotisknout vizitky, zaregistrovat v Popoutu, nezanedbat rodinu.... a nezapomenout na sebe.
No... mám co dělat:-)!
PS: Často myslím na tenhle článek - klik.
Foto: https://www.pinterest.com/pin/378232068678562847/
Naštěstí mám poctivé zákaznice. Vendy, ještě jednou děkuju!!!
Pak se mi za záhadných okolností vypařil email s objednávkou. V polospánku jsem ho odsunula z plochy mobilu a pak už prostě nebyl. Prošla jsem snad stokrát všechny své internetové účty a profily - nic. Nakonec jsem to vzdala, ale byla to potupa. Přece nejsem úplně blbá? Nejsem, ten email fakt existoval, paní se nakonec přes fb ozvala a celá moje storka ji naštěstí dost pobavila.
Pořád něco hledám, nejčastěji klíče, a o víkendu jsem si dokonce zabouchla barák s Šušu v náručí. Jediná sousedka v domě měla vypnutej mobil, ségra je na druhém konci republiky, Bohyně s Danem na chalupě. Mami, promiň - já tě prostě musela vzbudit:).
Jsem roztěkaná, splašená, unavená, všude mám papírky s úkoly, které stejně nikdy všechny nesplním, ale jsem na sebe fakt pyšná. I když je LIMIT zatim jen v plenkách - mám z něj obrovskou radost! Nejen, že díky němu mám všechny věci, které jsem nutně potřebovala konečně doma, ale hlavně, že je nutně potřebujete i vy. A že jste na mě tací hodní, tolerujete mé přešlapy, sdílíte mé nadšení, lajkujete, komentujete a sledujete mou troufalou výpravu za mým snem.
Jde to pomalu. Kór teď v létě, nikdo nepracuje, děti na krku, vedro k padnutí, ale já jsem urputná. Řeklo se čtvrtletně, tak čtvrtletně. Budu se muset naučit pracovat s větším předstihem, popohnat firmu na cedulky, dotisknout vizitky, zaregistrovat v Popoutu, nezanedbat rodinu.... a nezapomenout na sebe.
No... mám co dělat:-)!
PS: Často myslím na tenhle článek - klik.
Foto: https://www.pinterest.com/pin/378232068678562847/
pondělí 27. července 2015
PRACOVNA
Jde to pomalu, ale jde to!
Já se tááák těšim:-). Huš aby to bylo...
PS: Budu děsně důležitá!
Foto: Lucky
Já se tááák těšim:-). Huš aby to bylo...
PS: Budu děsně důležitá!
Jednu zeď jsem otloukla na lepidlo! |
Odraz v toaletce z bazaru. |
To je ona, přesně takovou jsem mívala. |
Posezení. |
Pořádek musí být. |
Ta zeď má šmrnc! |
Ten dalekohled mu tam asi necham?! |
Lustr, kterej vůbec(ale vůbec) nesvítí, ale je krásnej! |
A to tam taky chci - chápete, že jo? |
Foto: Lucky
čtvrtek 16. července 2015
POPELAVÁ
Jsem magor.
Pardon, ale já prostě nemám jinej výraz pro někoho, kdo se ve čtyřicetistupňovým vedru rozhodne, že přemaluje (jen tak z plezíru) zelenou zeď na šedou.
Pravda, bylo na ní pár fleků od červený řepy, která Šušu explodovala z pusy, když si onehdá při obědě pšíkla, ale asi by to ještě nějaký ten pátek vydrželo.
Jenže já prostě chtěla mít tu zeď šedou, a hned, a teď! Dofuněla jsem do Domu barev, sebejistě vybrala asi z padesáti odstínů šedi a s šestikilovým kýblem pod kočárem supěla domu a přemlouvala Šušu, aby seděla v kočáru a dělala závaží.
Koho z vás zajímá, jak se dá pod Bugboočkem odvézt šestikilovej kýbl, vydržte do zítra - prozradím vám svůj zlepšovák:).
Malovala jsem už několikrát, dost se v tom vyžívám, ale tentokrát mi to dalo zabrat. Trochu za to mohlo to počasí, trochu členitost prostoru a trochu zelenej podklad. Trvalo mi to týden, ale konečně mám hotovo, i vytřeno!
PS: S jídlem roste chuť, už mám spadeno na kuchyň.
https://www.pinterest.com/pin/378232068677999040/
Pardon, ale já prostě nemám jinej výraz pro někoho, kdo se ve čtyřicetistupňovým vedru rozhodne, že přemaluje (jen tak z plezíru) zelenou zeď na šedou.
Pravda, bylo na ní pár fleků od červený řepy, která Šušu explodovala z pusy, když si onehdá při obědě pšíkla, ale asi by to ještě nějaký ten pátek vydrželo.
Jenže já prostě chtěla mít tu zeď šedou, a hned, a teď! Dofuněla jsem do Domu barev, sebejistě vybrala asi z padesáti odstínů šedi a s šestikilovým kýblem pod kočárem supěla domu a přemlouvala Šušu, aby seděla v kočáru a dělala závaží.
Koho z vás zajímá, jak se dá pod Bugboočkem odvézt šestikilovej kýbl, vydržte do zítra - prozradím vám svůj zlepšovák:).
Malovala jsem už několikrát, dost se v tom vyžívám, ale tentokrát mi to dalo zabrat. Trochu za to mohlo to počasí, trochu členitost prostoru a trochu zelenej podklad. Trvalo mi to týden, ale konečně mám hotovo, i vytřeno!
PS: S jídlem roste chuť, už mám spadeno na kuchyň.
https://www.pinterest.com/pin/378232068677999040/
pondělí 1. června 2015
DÁREK
A co si dal svý ženě k pětatřicátým narozeninám?
Ále, přímou brusku:-).
A tu nejkrásnější kytku na světě!!!
Velké díky ♥.
L.
Foto: Lucky
Ále, přímou brusku:-).
A tu nejkrásnější kytku na světě!!!
Velké díky ♥.
L.
Foto: Lucky
čtvrtek 28. května 2015
35
Dnes je mi pětatřicet!
Ne, ještě se to nestydim říct (ani napsat), ještě je to dobrý.
Když jsem byla mladší, vždycky jsem si představovala, jak budu v tomhle věku vypadat. Myslela jsem si, že budu vysoká hnědovláska s hustou ofinou. Ha hááá! Jsem zaprdlá blondýna s brejlema a odrůstajcím pokusem o ofinu. Trošičku jsem se sekla, ale může za to Dan. To on mi kdysi dávno (v minulém století) bez rozmyslu odpověděl na mou, pro mě tehdy zásadní otázku, "která z hereček nebo zpěvaček se mu líbí", že Mahulena Bočanová. Větší protiklad neznám!? On si to teda (prý) nepamatuje, já mu to ve vhodných chvílích často předhazuju, ale jasné je, že Mahulena ze mě už nikdy nebude. Konečně jsem si to přiznala!!! A jemu je to asi jedno, když si to ani nepamatuje:-).
Jedno jsem ale splnila na 100%. V mých představách jsem působila spokojeně - a to jsem! Unavená, ale spokojená. Unavená, spokojená a zaprdlá pětatřicetiletá blondýna s brejlema a odrůstající ofinou:-).
Foto: Dan
Ne, ještě se to nestydim říct (ani napsat), ještě je to dobrý.
Když jsem byla mladší, vždycky jsem si představovala, jak budu v tomhle věku vypadat. Myslela jsem si, že budu vysoká hnědovláska s hustou ofinou. Ha hááá! Jsem zaprdlá blondýna s brejlema a odrůstajcím pokusem o ofinu. Trošičku jsem se sekla, ale může za to Dan. To on mi kdysi dávno (v minulém století) bez rozmyslu odpověděl na mou, pro mě tehdy zásadní otázku, "která z hereček nebo zpěvaček se mu líbí", že Mahulena Bočanová. Větší protiklad neznám!? On si to teda (prý) nepamatuje, já mu to ve vhodných chvílích často předhazuju, ale jasné je, že Mahulena ze mě už nikdy nebude. Konečně jsem si to přiznala!!! A jemu je to asi jedno, když si to ani nepamatuje:-).
Jedno jsem ale splnila na 100%. V mých představách jsem působila spokojeně - a to jsem! Unavená, ale spokojená. Unavená, spokojená a zaprdlá pětatřicetiletá blondýna s brejlema a odrůstající ofinou:-).
Foto: Dan
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)