pátek 17. února 2017

CO BY KDYBY

Co by kdyby,
tahle lahev byla ta, kterou už dobrých devět let hledám?!
Musela jsem ji prubnout...
Úplně po mně z Pro děti natahovala ručičky a prosila: "Vyzkoušej mě".
A musím říct, že nedopadla špat.
Pěkná je, vo tom žádná, i při letmém pohledu na ni mám hned o malinko hezčí den (já vim, stačí mi málo:)). 
Neteče!!! To bych řekla, že je velké plus. Teda pokud na ni, když je otevřená, nezatlačíte, to se pak rázem stane z lahvičky stříkací pistolka, kor když v ní máte třeba bublinky, jak mi říkáme Matonce. 
Palec nahoru bych taky dala za možnost plnění teplým i studeným příkrmem, možnost vymývání v myčce a mražení. Bezftalátový plast je snad už samozřejmostí?!
Tak, jak ubývá pití, smršťuje se i lahev, v kabelce sice zabere míň místa, ale zase pak nastává problém, jak ji kdekoliv postavit. Kdo ale kdy říkal, že lahev musí stát? Když neteče, může i ležet, to jen já si asi budu muset zvyknout a přestat ji vychovávat!
Šušu je s ní spokojená, a když já přestanu hnidopichařit dalo by se říct, že fak dobrý.
Doporučuji!















































Lucky photo


čtvrtek 16. února 2017

ÚNOR BÍLÝ, POLE SÍLÍ

A já chřadnu...
Namohla jsem si mezižeberní svalstvo, né nadarmo se tomu říká "průstřel", i dýchat mi dělá problém.
Ani nás neminula Frozen mánie - milujeme vřelá objetí!
Děda snídá hrnek ohřatého rumu v mikrovlnce a diví se, že se s ním točí celý svět.
Bohyně je bohyně.

Řeknu vám, že tahle zima je secsakramentsky dlouhá!

































 Lucky photo

neděle 12. února 2017

FOTOREPORT Z REKREACE

Měli bychom vyjet častěji, docela nám to rekreování jde.
Bránice nás bolí všechny, i když každého z něčeho jiného, Dana s Bohyní z brázdění svahů Železné Rudy a mě  z věčného tahání Šušu za kapucu, to když se střemhlav pouštěla ze všech kopců na čemkoliv, co bylo zrovna po ruce. Ještěže jí do vínku byla dána lehce podsaditá postava a do kufru přibalena michelinská kombinéza, to hned byla větší pravděpodobnost, že tu rekreaci bez úhony přečká.
I já, když slunko vysvitlo a rtuť teploměru se přehoupla do kladných čísel, jsem pocítila nutkání se svézt na svém retro prkně, které kdysi pro mě znamenalo svět, leč v návalu chtíče zapomněla jsem, že vždycky byl a bude pro mě problém dostat se na kopec. Rázem jsem si připomněla, jak hodně trapné je skoro ve čtyřiceti letech vypadnout z dvojkotvy před nastoupeným lyžařským výcvikem. Nutno ale podotknout, že dolu z kopce mi stále ještě jede, jestli teda můžu soudit z těch padesáti metrů, které jsem ujela.
Milujeme ten svérázný železnorudský kraj, jinak už bychom se dávno rekreovali někde jinde. 
Náš oblíbený areál nemá nic, krom jistého kouzla, co by nás přesvědčilo vracet se zas a znova. Přesto si už teď znamenám na příští rok do kalendáře velkým písmem Železná Ruda. 

PS: A nejen kvůli tomu přiopilému instruktorovi, kterej mě podle Bohyně balil. 
Prej: "Tati, pojď rychle, oni už si tykaj:)))!"



























































Lucky photo

pondělí 6. února 2017

REKREACE

Nemožné se stalo skutečností a my odjeli na rodinnou rekreaci.
Ani jsem se nestačila těšit, odevzdaně jsem očekávala nějaké to ale, které nám zhatí všechny plány.
Ale ale se nekonalo. 
Malý zádrhel nastal před Lidlem, kde jsme lehce propadali trudomyslnosti, když jsme nenašli místo na velkou Ikea tašku s nakoupeným jídlem, ale nakonec jsme důmyslně jednotlivými potravinami vyplnili mezírky mezi zavazadly, a i když ztěžka - jelo se!
Přiznávám, že nemáme velké horské ambice. 
Posnažíme se navrátit smysl slovu rekreace.
Namáhat si budeme maximálně tak bránice!




























 
Lucky photo

neděle 29. ledna 2017

TO JE KONEC

Váza na stole je sice plná, ale kytky v ní jsou zvadlý a voda smradlavá.
Jíst nestíhám, na můj vkus hodně piju, místo spánku padám do kómatu.
- Já se chtěla učit angličtinu???
Jediné, co z mého seznamu předsevzetí statečně plním, je:  

Přestanu se obávat. Nepřestanu být vděčná. Zůstanu optimistická. 

Zní to tak jednoduše...
Jenže, i když jsme ze stejný planety, já má v poslední době pocit, že jsem na ni spadla z Marsu. 
To je opravdu tak nepochopitelný, že 92letý děda se rozhodl dožít sám doma
Že v bílým povlečení by sice v nemocnici působil důstojně, ale každej má tu míru důstojnosti prostě někde jinde? 
Že má kočku a psa, který to holt občas neudržej? 
Že byl a je nerudnej bohém? 
Že chodí v sukni, protože se mu tak líp sundavá a nandavá plena? 
A že nejvíc si pochutná na rozemletym knedlíku s Maggi?

Asi je snazší to nechápat.

Jen u těch, kteří by pochopení měli mít v náplni práce, je to snad ještě o trochu víc zarážející než u vlastní rodiny.


 
 






































Foto: https://cz.pinterest.com/pin/378232068684549814/

pátek 27. ledna 2017

INSTANTNÍ POLÉVKA + MY3 2016

Ještě horká instantní polévka minulého roku.
Těším se na další vývar, už teď tuším, že bude silnej:).































Projekt MY3 jsem vařila trochu z vody, ale hodlám v něm pokračovat a být důsednější:)





INSTANTNÍ POLÉVKA 12/16

Byl prosinec... a vrabec prosil: "mějte lásku v duších:)".