"Šušu, vyčistila sis zuby?"
"Ne, ty jsi mi ti nepřipomněla."
A dost!!! Ende, šlus...
Nejsem si jistá, že je v popisu maminkovských povinností donekonečna připomínat tak běžné věci, jako je mytí rukou, čištění zubů, zdravení. Ale jsem si naprosto jistá, že tím připomínáním se vůbec nic nevyřeší, protože bezduchým plněním maminčiných příkazů se každodenní činnosti nezautomatizují. A maminku brzo klepne!
Nepřipomínání nikam nevedlo. Jen k cestě do školy bez svačiny, odéru z úst, menší spotřebě vody....
Bylo třeba vymyslet nějakou motivaci.
Najeli jsme proto na RED POINTY - jak tomu říká Dan.
V praxi jsou to již tradiční/trapné/nudné červené a černé puntíky. A já si troufám říct, že mi zachránily zdravý rozum, život dětí i manželství.
Bublalo to u nás dlouho, vřelo a dřelo už chvíli, nakonec to jednu středu bouchlo, já praštila do stolu a z posledních sil zahalekala: "Změna, tady nevelím já, tady si každý velí sám a tečka(teda puntík)!". U vstupních dveří jsem nainstalovala velký rodinný kalendář, kam jsem pečlivě vepsala všechny požadované, základní povinnosti a aktivity, které pokud nebudou splněny, budou po zásluze odměněny černým puntíkem. A naopak, za významný přínos rodině nebo opakované a zodpovědné plnění si svých povinností bude puntík červený. Pět červených puntíků rovná se stovka do kasičky. Pět černých rovná se mínus sto. Na přidělení puntíku by se měla shodnout nadpoloviční část rodiny, to jsou bez oceňovaného dva. Nic důmyslnějšího se mi nepodařilo vymyslet. Sladkosti u nás neletí, cetky odmítám. Holky si tak šetří na nějakou hodnotnější věc a zároveň se učí hospodařit s penězi. Vyřešili jsme tím i kapesné.U dospěláků to aplikujeme taky, jen po sobě neházíme stovky, ale chválíme se:).
Po měsíci mohu vřele doporučit!
Ať žijí RED POINTY:)
PHOTO: ByLucky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMade in doma. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMade in doma. Zobrazit všechny příspěvky
neděle 7. dubna 2019
pondělí 10. prosince 2018
ZDÁNÍ
Zdání klame.
Vám, co jste to pochopili už dávno - gratuluji. A vy, co ještě pořád věříte vlastním očím, věřte, že nikdy není pozdě prozřít.
Třeba u prohlížení těchto fotek by mohlo dojít k mýlce, že u nás doma panuje poklidná předvánoční atmosféra.
Nenechte se zmást!
Této zdánlivé domácí idyle předcházelo skoro až teatrální zhroucení maminky/manželky/milenky/uklízečky/sekretářky/kuchařky/terapeutky/pokojské/ředitelky hotelu v jednom (mě!). Poslední kapka může mít opravdu různou podobu. Ta moje vypadala jako zapomenutá spodní košilka věčně stonající Bohyně. Ano, i maminky pláčou, a nejen u dojemných vánočních reklam v období menstruace.
Pro někoho šok, pro jiného úleva, facka a zabavený mobil.
Jednou to přijít muselo.
Jsem na sebe pyšná. Víc a líp jsem udělat nemohla.
Zdání tak strašně klame...
ByLucky PHOTO
Vám, co jste to pochopili už dávno - gratuluji. A vy, co ještě pořád věříte vlastním očím, věřte, že nikdy není pozdě prozřít.
Třeba u prohlížení těchto fotek by mohlo dojít k mýlce, že u nás doma panuje poklidná předvánoční atmosféra.
Nenechte se zmást!
Této zdánlivé domácí idyle předcházelo skoro až teatrální zhroucení maminky/manželky/milenky/uklízečky/sekretářky/kuchařky/terapeutky/pokojské/ředitelky hotelu v jednom (mě!). Poslední kapka může mít opravdu různou podobu. Ta moje vypadala jako zapomenutá spodní košilka věčně stonající Bohyně. Ano, i maminky pláčou, a nejen u dojemných vánočních reklam v období menstruace.
Pro někoho šok, pro jiného úleva, facka a zabavený mobil.
Jednou to přijít muselo.
Jsem na sebe pyšná. Víc a líp jsem udělat nemohla.
Zdání tak strašně klame...
ByLucky PHOTO
pondělí 7. května 2018
INZERÁT
Věnuju recept na skvělou pizzu za recept na kvalitní sliz(na hraní)!
Značka: Spěchá.
SNOVÁ PIZZA
35dkg polohrubé mouky
1 lžička soli
1 prášek do pečiva
2 bílé jogurty
1 vejce
trocha olivového oleje
kapka medu
°z daného množství vykouzlíte čtyři kulaté pizzy s rozměry na plech°
https://cz.pinterest.com/pin/219339444330074593/
Značka: Spěchá.
SNOVÁ PIZZA
35dkg polohrubé mouky
1 lžička soli
1 prášek do pečiva
2 bílé jogurty
1 vejce
trocha olivového oleje
kapka medu
°z daného množství vykouzlíte čtyři kulaté pizzy s rozměry na plech°
https://cz.pinterest.com/pin/219339444330074593/
neděle 17. ledna 2016
DEJTE MI POKOJ
Bylo to bláznivý, nekoncepční, možná i trochu zbytečný, ale měla jsem prostě zase to svoje nutkání.
To já občas mívám, Dan by řekl, že možná až moc často. Ta místnost navíc, která dlouhou dobu sloužila jako vestavěná skříň, mě prostě začala pálit a já zatoužila (a tím pádem i náhle nutně potřebovala) ji předělat na účel k tomu původně určený - Bohyňky dětský pokojík.
O tom, co tomu předcházelo, si můžete přečíst tady. Bylo toho dost, ale nakonec skoro všechno klaplo. Kojit jsem přestala, Šušu ještě nepřestěhovala, pracovnu vesele užívám, Bohyně se palandy taky dočkala, (teď už jen sehnat šest chlapů a přestěhovat ten zakletej klavír).
Zní to táááák jednoduše:-), ale to by nesmělo bejt těsně před Vánoci.
Jenže já si prostě usmyslela, že bude nejlepší, aby ten pokojík dostala Bohyně jako vánoční dárek, protože už nevěří, protože už si moc nehraje, protože Šušu jí ho ještě nebude závidět, protože jsem pro ni prostě chtěla nějaký ACH dárek, protože, protože, protože, protože jsem blbá!!!
V plánu to bylo už od léta, ale jak už to tak bývá, pořád bylo dost času a pak už nebyl žádný a Danovi se to nakupilo v práci a začaly se rojit objednávky Lucky LIMIT. Prostě jsme to celé podcenili a nakonec ještě s hrůzou zjistili, že ve výšce palandy nemá žádná zeď v oné místnosti dva metry(to ta půdní vestavba), tudíž tam můžeme udělat tak postel pro liliputa, nebo nazdít zeď o cca půl metru. Vzhledem k tomu, že Bohyně má v osmi letech 140cm, vyhrálo nazdívání a nakonec i sekání elektřiny, protože vypínač se stal tím přizděním nenahmatatelným a zhasínání z palandy nemožný. A tak se vrtalo, štukovalo, bílilo, malovalo. a zatímco jiní ve voňavých adventně vyzdobených příbytcích vyhlíželi Vánoce, já se snažila silou vůle zadržet ručičky hodinek, po nocích oblíkala své pracovní lacláče a přes den místo nakupování dárků s křečovitým úsměvem vítala jednoho řemeslníka za druhým - "hlavně se nezouvejte"(není divu, že jsem popletla datum toho vánočního večírku).
Dan to měl doslova ze pět dvanáct, třiadvacátého po půlnoci jsem pověsila obrázky, povlíkla postel, načechrala polštářky, utřela pot z čela a celé veledílo pyšně vyfotila, jakože ho budu sdílet s celým světem. Strašně jsem se těšila, co na to všechno bude Bohyně říkat. Věděla, že se pokoj chystá, ale domluvili jsme se, že ho bude mít jako překvapení a do Štědrého večera se do něj prostě nepodívá. Na Štědrý den ráno nám Ježíšek přinesl stromeček, radost veliká, maminka fotila a fotila a pak chtěla holčičkám fotky ukázat a klikala a klikala, až se proklikla k fotkám z předchozího večera - a Bohyně všechno viděla:-(. Ten moment asi nikdy nezapomenu, ona byla fakt šťastná a já tak nešťastná. Hned to poznala, i když jsem se to snažila všemožně okecat. Jasně, že jsem to obulela, ale ona se vám tak zklidnila(od rána byla na přesdržku, když je nervózní, je jak jalová:)) a byla celej den tak spokojená, že mi to nakonec bylo jedno. Asi největším zážitkem bylo štědrovečerní proskočení papírem, kterej zakrejval dveře, pak už vplula na palandu a dodnes z ní vesměs neslezla. Ještě ten večer si tam přenesla svůj polštářek a hadrovou plenku(neříkejte, že jsem to sem psala, ona se za ně trochu stydí - dík:)) a řekla Šušu, že teď už si ten její starej pokoj může klidně vzít.
Snaha byla, ale ještě neni ani zdaleka hotovo, ani to nebylo v plánu. Chybí skříň, úložný prostory, koberec na hraní, ale to už snad trochu v klidu - jestli okolnosti dovolí:-)...
PS: Druhý den konstatovala u babičky na návštěvě, že ty Vánoce byli letos chudší!!! Ach ty děti, teď už se tomu směju, ale polikala jsem moldánky:-).
Foto: Lucky
To já občas mívám, Dan by řekl, že možná až moc často. Ta místnost navíc, která dlouhou dobu sloužila jako vestavěná skříň, mě prostě začala pálit a já zatoužila (a tím pádem i náhle nutně potřebovala) ji předělat na účel k tomu původně určený - Bohyňky dětský pokojík.
O tom, co tomu předcházelo, si můžete přečíst tady. Bylo toho dost, ale nakonec skoro všechno klaplo. Kojit jsem přestala, Šušu ještě nepřestěhovala, pracovnu vesele užívám, Bohyně se palandy taky dočkala, (teď už jen sehnat šest chlapů a přestěhovat ten zakletej klavír).
Zní to táááák jednoduše:-), ale to by nesmělo bejt těsně před Vánoci.
Jenže já si prostě usmyslela, že bude nejlepší, aby ten pokojík dostala Bohyně jako vánoční dárek, protože už nevěří, protože už si moc nehraje, protože Šušu jí ho ještě nebude závidět, protože jsem pro ni prostě chtěla nějaký ACH dárek, protože, protože, protože, protože jsem blbá!!!
V plánu to bylo už od léta, ale jak už to tak bývá, pořád bylo dost času a pak už nebyl žádný a Danovi se to nakupilo v práci a začaly se rojit objednávky Lucky LIMIT. Prostě jsme to celé podcenili a nakonec ještě s hrůzou zjistili, že ve výšce palandy nemá žádná zeď v oné místnosti dva metry(to ta půdní vestavba), tudíž tam můžeme udělat tak postel pro liliputa, nebo nazdít zeď o cca půl metru. Vzhledem k tomu, že Bohyně má v osmi letech 140cm, vyhrálo nazdívání a nakonec i sekání elektřiny, protože vypínač se stal tím přizděním nenahmatatelným a zhasínání z palandy nemožný. A tak se vrtalo, štukovalo, bílilo, malovalo. a zatímco jiní ve voňavých adventně vyzdobených příbytcích vyhlíželi Vánoce, já se snažila silou vůle zadržet ručičky hodinek, po nocích oblíkala své pracovní lacláče a přes den místo nakupování dárků s křečovitým úsměvem vítala jednoho řemeslníka za druhým - "hlavně se nezouvejte"(není divu, že jsem popletla datum toho vánočního večírku).
Dan to měl doslova ze pět dvanáct, třiadvacátého po půlnoci jsem pověsila obrázky, povlíkla postel, načechrala polštářky, utřela pot z čela a celé veledílo pyšně vyfotila, jakože ho budu sdílet s celým světem. Strašně jsem se těšila, co na to všechno bude Bohyně říkat. Věděla, že se pokoj chystá, ale domluvili jsme se, že ho bude mít jako překvapení a do Štědrého večera se do něj prostě nepodívá. Na Štědrý den ráno nám Ježíšek přinesl stromeček, radost veliká, maminka fotila a fotila a pak chtěla holčičkám fotky ukázat a klikala a klikala, až se proklikla k fotkám z předchozího večera - a Bohyně všechno viděla:-(. Ten moment asi nikdy nezapomenu, ona byla fakt šťastná a já tak nešťastná. Hned to poznala, i když jsem se to snažila všemožně okecat. Jasně, že jsem to obulela, ale ona se vám tak zklidnila(od rána byla na přesdržku, když je nervózní, je jak jalová:)) a byla celej den tak spokojená, že mi to nakonec bylo jedno. Asi největším zážitkem bylo štědrovečerní proskočení papírem, kterej zakrejval dveře, pak už vplula na palandu a dodnes z ní vesměs neslezla. Ještě ten večer si tam přenesla svůj polštářek a hadrovou plenku(neříkejte, že jsem to sem psala, ona se za ně trochu stydí - dík:)) a řekla Šušu, že teď už si ten její starej pokoj může klidně vzít.
Snaha byla, ale ještě neni ani zdaleka hotovo, ani to nebylo v plánu. Chybí skříň, úložný prostory, koberec na hraní, ale to už snad trochu v klidu - jestli okolnosti dovolí:-)...
PS: Druhý den konstatovala u babičky na návštěvě, že ty Vánoce byli letos chudší!!! Ach ty děti, teď už se tomu směju, ale polikala jsem moldánky:-).
Foto: Lucky
pondělí 30. listopadu 2015
LETOS...
Letos máme takovej dost simple.
I když, moc simple to s nim nebylo. Hrozilo, že místo věnce budeme mít čtyři hřbitovní svíčky, který jsem roztržitě koupila v drogerii Teta, páč jsem nestihla doběhnout do Déemka, protože mi volali, že to místo kam jsem zaparkovala, nebylo pro mě, ale pro jeřáb, kterej teď kvůli mně nemůže projet.
Díky, Daní:-).
Foto: Lucky
I když, moc simple to s nim nebylo. Hrozilo, že místo věnce budeme mít čtyři hřbitovní svíčky, který jsem roztržitě koupila v drogerii Teta, páč jsem nestihla doběhnout do Déemka, protože mi volali, že to místo kam jsem zaparkovala, nebylo pro mě, ale pro jeřáb, kterej teď kvůli mně nemůže projet.
Díky, Daní:-).
Foto: Lucky
neděle 22. listopadu 2015
JE TO V PYTLI
Je to v pytli,
všechno je na pytel, a tak jsem si udělala radost pytlem!
Suma sumárum 18Kč.
PS: Uvnitř mám kýbl - aby to dobře stálo:).
Foto: Lucky
všechno je na pytel, a tak jsem si udělala radost pytlem!
Suma sumárum 18Kč.
PS: Uvnitř mám kýbl - aby to dobře stálo:).
Foto: Lucky
úterý 15. září 2015
úterý 8. září 2015
SRDCOVKA
Večer křupavých srdíček od Redla jsem mívala ráda.
Sice jsem tu písničku dobrejch deset let neslyšela, ale hned jsem si na ni vzpomněla.
Tak jako Monice z Vintagelover se nepovedla (vždycky to vypadá snadnější, než to je). Lískové těsto trochu moc lískovalo, Nutela se špatně roztírala, špejle nedržely, na mašle jsem zapomněla...
I tak jsem na nich mohla oči nechat:-).
Foto: Lucky
Sice jsem tu písničku dobrejch deset let neslyšela, ale hned jsem si na ni vzpomněla.
Tak jako Monice z Vintagelover se nepovedla (vždycky to vypadá snadnější, než to je). Lískové těsto trochu moc lískovalo, Nutela se špatně roztírala, špejle nedržely, na mašle jsem zapomněla...
I tak jsem na nich mohla oči nechat:-).
Foto: Lucky
čtvrtek 19. března 2015
úterý 10. února 2015
BOUDO BUDKO...
sobota 20. prosince 2014
BYLO TU NENÍ TU...
středa 10. prosince 2014
:-) DIY
Znáte to: ....
dítě, kočár, klíče, plný ruce, nákup, pošta, 10 schodů - ????
Já to vyřešila trochu svérázně, ale funguje to!
PS: Možná jí tu škatulku trošku vyzdobím - aby to měla hezký:-)....(chudinka moje).
Foto: Lucky
dítě, kočár, klíče, plný ruce, nákup, pošta, 10 schodů - ????
Já to vyřešila trochu svérázně, ale funguje to!
PS: Možná jí tu škatulku trošku vyzdobím - aby to měla hezký:-)....(chudinka moje).
Foto: Lucky
úterý 25. listopadu 2014
PART2
For strejda Martin, protože se jmenuje Martin:-).....
Foto: Lucky
![]() |
Po krutém - skoro až krvelačném boji, se nám podařilo otevřít starej balakryl, ale už ho nezavřeme (ty plechovky jsou nějaký divný!!!).... |
![]() |
.... a tak jdu koupit další podtácky a prostírky, a budeme patlat a vypotřebovávat a relaxovat a možná.... |
![]() |
.....se u toho občas i hádat (viď Bohyňko:-))... |
![]() |
Ale i tak jsou krásný... A ta krabička je na ně jak dělaná - že jo? |
Foto: Lucky
čtvrtek 20. listopadu 2014
NA KRK
Zima/hepčík/nákrčník....
A zase jeden made in doma - hokus pokus:-)!
A že jí sluší:-)???
Foto: Lucky
A zase jeden made in doma - hokus pokus:-)!
![]() |
Já si umanula nákrčník: malej, černej, uplej - pod bundu. Ale.... |
![]() |
......dovedu si dost dobře představit: nějakej chundelatej, ozdobnej - přes kabátek. |
![]() |
A když si dáte práci s precizním odstřihnutím roláku(pod švem!) od zbytku svetru - né jako já:-)), nemusíte ani začišťovat! |
A že jí sluší:-)???
Foto: Lucky
úterý 18. listopadu 2014
PODPIS
Zachtělo se mi naše domečky nějak podepsat...
Jako že jsou od nás, originální a s láskou dělané:-). A když se mi něco zachce, bývám dost urputná a tak svátek nesvátek, dala jsem se do práce.
Představa byla jasná: drát, kleště, hořák, otisk - jak jednoduché se to zdá! No, dokud mi neupadlo Y - byla to sranda. Pak jsem se trošku přestala bavit, ale nakonec mě výsledek mile překvapil.
A až ještě malinko poupravím C...a když mi zase neupadne Y.... - bude to dobrý.
Co myslíte Vy???
PS: Odedneška domečky s podpisem:-)!
Foto: Lucky
Jako že jsou od nás, originální a s láskou dělané:-). A když se mi něco zachce, bývám dost urputná a tak svátek nesvátek, dala jsem se do práce.
Představa byla jasná: drát, kleště, hořák, otisk - jak jednoduché se to zdá! No, dokud mi neupadlo Y - byla to sranda. Pak jsem se trošku přestala bavit, ale nakonec mě výsledek mile překvapil.
A až ještě malinko poupravím C...a když mi zase neupadne Y.... - bude to dobrý.
Co myslíte Vy???
PS: Odedneška domečky s podpisem:-)!
Foto: Lucky
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)