?

Tak jsem tak přemýšlela.
Jo i to někdy dělám:-). Tak jsem tak přemýšlela nad tou mojí 100vkou....
Někdo si klepe na čelo, někdo to bere za ztrátu času a většina se ptá proč?
Proč bloguju??? Já ani nevim. V prosinci se nám narodila Šušinka a (asi že byla nedonošená) hned jak se protáhla - jedla a jedla a jedla. A já se rozhodla jí neomazovat, a tak jsem kojila a kojila a kojila...Někdy od kojení do kojení:-). Byla to boží doba. Celá rodina na velké sedačce, Bohyně si hrála s Kinder hračkama z vajíček (nevim proč kupujeme jiné/drahé hračky), Dan sledoval jakejkoliv sport (i přespolní běh) a já kojila a druhou rukou ťukala do počítače. Dokonce jsem si protáhla prodlužovačku skrz gauč a vyvedla hnedka vedle kojícího polštáře - takové mé malé DIY:-)..
No a proťukala jsem se až sem. Už moc nekojim, ale bloguju dál. Zazdila jsem veškeré seriály (Chalupáře a Vinetoua už jsem opravdu viděla) a zvyšuju si blogováním kvalifikaci - tak já to vzletně nazývám. Bloguju hlavně v noci, ušetřím za psychologa a donutim se zpracovat ty stohy fotek, které každý den namrskám. Jsem taková spokojenější, mám trochu nadhled na mateřstvím a všechno mi přijde smysluplnější a prozaičtější. Musím říct, že jsem se tu celkem našla. Jo a ještě se procvičím v pravopise, který mi nikdy moc nešel. 
Tak proto!!!

PS: Bohyně s Danem občas žárlí. Ale aspoň jednou denňe potřebuju metr čtvereční volného prostoru, aniž by se na mě někdo lepil, něco chtěl a potřeboval (můj taneční prostor). Metr čtvereční a počítač, děkuju za pochopení, mám Vás ráda:-).


A proč blogujete vy??? 





 

Myšky moje:-).

 Foto: Lucky