DUP

Jo, jo a jo a dup...
Rozhodla jsem se, že budu krkna, hamoun, sysel a já nevim co ještě.
A místo pořádný židle k psacímu stolu pro Bohyni (nebožačka sedí na vyřazené školní židličce) nebo nový židle pro Dana (Vašek si z ní udělal škrabadlo) si pořídim úplně zbytečnou, ale neskutečně krásnou, mou vysněnou a ještě ke všemu mintovou židli z designového obchodu Kare.
Jsem pošuk.
Celkem máme doma sedmnáct židlí. Svatební, jídelní, dětskou jídelní, od popelnic, od tchýně, Tonetku, k piánu, školní... 
Některé používáme denně, jiné používáme jako věšáky na oblečení, na jedné z nich sedávám při koupání dětí a ani tu rozvrzanou z předsíně přece nemůžu vyhodit - tu jsem dostala od Dana jako díky za vyběháni stavebního povolení. Prej, kdo má židli, ten bydlí!
Hamty, hamty, hamty:-)
Prakticky vzato bychom potřebovali asi milion jinejch věcí. Pořád mám plnou hubu řečí o skromnosti, praktičnosti a udržitelnosti. Jak já tohle okecám - to nevim.

Vim ale úplně přesně, kde bude stát, co si v ní budu číst a jaká písnička mi k tomu bude hrát a že mi v ní bude fajn.
A dup! 

PS. Hned jak dorazí, pomazlim se a podrobně nafotim:)! 

Foto: Svatební...