PÁRTY

Umanula jsem si, že na tu párty prostě půjdu.
Vlastně je s podivem, že nás ještě někdo někam zve, protože dobrý tři roky jsem všechna pozvání s díky odmítala.
Nikdy jsem moc netrajdala, ani mi to moc nechybí, ale vzedmula se ve mně nějaká náhlá potřeba vyrazit do společnosti a ukázat světu, že stále ještě žiju a po boku mám pořád toho stejnýho kluka (teď už asi spíš chlapa).
Jsem já to nána umanutá.
Závěr je (a povim vám to klidně hned na začátku), že mi to za to zatim ještě nestojí.
Já prostě asi nemám tak velkou zadnici, abych mohla sedět na více židlích najednou.
Moje místo je momentálně (obrazně řečeno!) u plotny. 
Od pondělka jsme řešili hlídání, od středy jsem přemýšlela nad garderóbou, od čtvrtka honila dárek a v pátek jsem od rána kvaltovala, abych si večer aspoň maličko povyrazila z kopýtka.
V černém vysoce módním overalu jsem nakrmila ty dva malé hladové krky, které jsem smykem dotáhla z parku, kde se konalo pro ně naprosto neodolatelné zábavné odpoledne pro děti. Jednou rukou jsem přeluxla (to se musí, když hlídá tchýně:)), druhou přetřela hubu rtěnkou. Vymáchla holky ve vaně, rozdala vitamíny Dé, uvařila kakajíčko, převlíkla overal - Dan nastoupil ve flanelce, nějak nám to neladilo:-).
A šlo se...
Nevysprchovaná, uhoněná jak hadr na holi, bez overalu, v mém momentálně nejoblíbenějším tričku od Myyny a s propustkou jen do půlnoci.
Řeknu vám, žádný velký terno to nebylo.
Když ostatní přicházeli, my odcházeli, pracovní verze zněla, že "jdeme dál" - rozumějte do dalšího baru:).
Předala jsem dar, vyhltla dva střiky, sežrala mísu jahod, prohodila pár vět se starejma známejma, chytla Závorku pod křídlem a šupajdili jsme k domovu vystřídat obětavou babičku, ke které jsme se chystali druhej den nastřelit na víkendovou prvomájovou návštěvu.
To teda byla pařba.

Ale slibuju...
V důchodu to roztočíme, drahoušku!!!

Foto: https://cz.pinterest.com/pin/378232068687054472/