POST

Místo oleje jsem na rozžhavenou pánev nalila Matonku - má teď nové lahve a ta jedna(žlutá) se děésně podobá té od oleje.
Krabičku s tampóny jsem místo tuňáka strčila do ledničky a naopak.
Holky se pod mým vedením celej tejden neodtrhly od výpočetní techniky.
Zatímco já byla poměrně dost odtržená od všeho.
Protože Trhni si.
Stálo mě to pár bezesných nocí, protože když se jde s kůží na trh, je třeba určitých náležitostí a hlavně mít co prodávat:).
Vypila jsem litry coly, namotivovala Dana, vypotřebovala kilometry nití, zlomila nespočet jehel, vypustila z pusy hodně sakrů a dokopala jsem se k dodělání spousty propagačních restů, jako jsou nové vizitky, štítky, reklamní cedule, letáky, samolepky... a jen se modlila (a vlastním tělem kryla okna), aby Šušu nezjistila, že přichází doba úplňku a já mohla po večerech v klidu pracovat.
Neměla jsem velká očekávání, prostě jsem si to chtěla zkusit a ideální příležitostí je prodejní festival skoro přímo před domem. 
Vše bylo skvěle zorganizované, klobouk dolů před celým teamem a hlavně Martinou Zaciosovou, já bych na organizování takové akce vůbec neměla nervy. Je to děsně nevděčná funkce! Malé město, spousta frfňalů, nejistota počasí, bohémský kolektiv, velké ideály.
Ale ať si všichni klidně trhnou(nohou), nám se tam moc líbilo.
Počasí vyšlo skvěle - což byl celkem základ. Holky si to užily, já se zase trochu posunula, Dan po třech točenejch taky pookřál a vůbec všechno dopadlo tak nějak dobře. 
Netvrdim, že s dvěma dětmi za zády to byla brnkačka (díky, mami, za dopolední hlídání:)). 

Ale řekla bych, že to byla celkem zdařilá premiéra.

Foto: Lucky