Nesnášim bezmoc a ta bohužel se smrtí souvisí. Oba dva dědové odešli v září, ten druhý si vybral to letošní.
Začínám mít ze září respekt!
Ještěže děti vyžadují pravidelný rěžim a stravu, to se vám pak těžko stagnuje a sabotuje.
Bohyně si i přes hemofila a zánět nosohltanu vydupala účast na pohřbu. Poplakala si. Na hostině slupla dva řízky se salátem, po obědě na tři hodiny usnula a večer u stolu se jen tak zeptala, jestli si už může dědu vymazat z mobilu.
Závidim dětem tu bezprostřednost a přímočarost.
Kde jsme ji nechali my...
Foto: Lucky
Upřímnou soustrast, Lucko.
OdpovědětVymazatLuci, je mi líto ... i nám děda odešel v září a babička rovněž. A stejně jako ty začínám mít ze září respekt ... :-(
OdpovědětVymazatUž jen tři dny a bude říjen - juch!
VymazatLuci, upřímnou soustrast. Drž se!
OdpovědětVymazatCo zbejvá - dík:).
VymazatZávidím dětem vnímání smrti. Moje 4letá dcera, když nám umřela naše milovaná fenka, tak to všem na počkání vykládala a ještě si 2 měsíce hrála na pohřeb a sem tam se neváhala zeptat našich spřátelených pejskařů, co si pořídí za psa až jim ten jejich umře jako náš. A taky hláška: "Mami, nebuď smutná, řeknu tátovi! on ji vykope a donese zpátky domů"... Markéta
OdpovědětVymazatČísté duše...
VymazatUprimnou soustrast. A hodne sily!
OdpovědětVymazatDěkuju♥
OdpovědětVymazat:-( jsme s vámi!! ♥♥♥♥♥♥
OdpovědětVymazatJe moc fajn, že jste dceru na pohřeb vzali. Mě to jako malé hodně chybělo, když zemřela babička...
OdpovědětVymazat