neděle 17. ledna 2016

DEJTE MI POKOJ

Bylo to bláznivý, nekoncepční, možná i trochu zbytečný, ale měla jsem prostě zase to svoje nutkání.
To já občas mívám, Dan by řekl, že možná až moc často. Ta místnost navíc, která dlouhou dobu sloužila jako vestavěná skříň, mě prostě začala pálit a já zatoužila (a tím pádem i náhle nutně potřebovala) ji předělat na účel k tomu původně určený - Bohyňky dětský pokojík.
O tom, co tomu předcházelo, si můžete přečíst tady. Bylo toho dost, ale nakonec skoro všechno klaplo. Kojit jsem přestala, Šušu ještě nepřestěhovala, pracovnu vesele užívám, Bohyně se palandy taky dočkala, (teď už jen sehnat šest chlapů a přestěhovat ten zakletej klavír). 
Zní to táááák jednoduše:-), ale to by nesmělo bejt těsně před Vánoci. 
Jenže já si prostě usmyslela, že bude nejlepší, aby ten pokojík dostala Bohyně jako vánoční dárek, protože už nevěří, protože už si moc nehraje, protože Šušu jí ho ještě nebude závidět, protože jsem pro ni prostě chtěla nějaký ACH dárek, protože, protože, protože, protože jsem blbá!!! 
V plánu to bylo už od léta, ale jak už to tak bývá, pořád bylo dost času a pak už nebyl žádný a Danovi se to nakupilo v práci a začaly se rojit objednávky Lucky LIMIT. Prostě jsme to celé podcenili a nakonec ještě s hrůzou zjistili, že ve výšce palandy nemá žádná zeď v oné místnosti dva metry(to ta půdní vestavba), tudíž tam můžeme udělat tak postel pro liliputa, nebo nazdít zeď o cca půl metru. Vzhledem k tomu, že Bohyně má v osmi letech 140cm, vyhrálo nazdívání a nakonec i sekání elektřiny, protože vypínač se stal tím přizděním nenahmatatelným a zhasínání z palandy nemožný. A tak se vrtalo, štukovalo, bílilo, malovalo. a zatímco jiní ve voňavých adventně vyzdobených příbytcích vyhlíželi Vánoce, já se snažila silou vůle zadržet ručičky hodinek, po nocích oblíkala své pracovní lacláče a přes den místo nakupování dárků s křečovitým úsměvem vítala jednoho řemeslníka za druhým - "hlavně se nezouvejte"(není divu, že jsem popletla datum toho vánočního večírku). 
Dan to měl doslova ze pět dvanáct, třiadvacátého po půlnoci jsem pověsila obrázky, povlíkla postel, načechrala polštářky, utřela pot z čela a celé veledílo pyšně vyfotila, jakože ho budu sdílet s celým světem. Strašně jsem se těšila, co na to všechno bude Bohyně říkat. Věděla, že se pokoj chystá, ale domluvili jsme se, že ho bude mít jako překvapení a do Štědrého večera se do něj prostě nepodívá. Na Štědrý den ráno nám Ježíšek přinesl stromeček, radost veliká, maminka fotila a fotila a pak chtěla holčičkám fotky ukázat a klikala a klikala, až se proklikla k fotkám z předchozího večera - a Bohyně všechno viděla:-(. Ten moment asi nikdy nezapomenu, ona byla fakt šťastná a já tak nešťastná. Hned to poznala, i když jsem se to snažila všemožně okecat. Jasně, že jsem to obulela, ale ona se vám tak zklidnila(od rána byla na přesdržku, když je nervózní, je jak jalová:)) a byla celej den tak spokojená, že mi to nakonec bylo jedno. Asi největším zážitkem bylo štědrovečerní proskočení papírem, kterej zakrejval dveře, pak už vplula na palandu a dodnes z ní vesměs neslezla. Ještě ten večer si tam přenesla svůj polštářek a hadrovou plenku(neříkejte, že jsem to sem psala, ona se za ně trochu stydí - dík:)) a řekla Šušu, že teď už si ten její starej pokoj může klidně vzít.
Snaha byla, ale ještě neni ani zdaleka hotovo, ani to nebylo v plánu. Chybí skříň, úložný prostory, koberec na hraní, ale to už snad trochu v klidu - jestli okolnosti dovolí:-)...


PS: Druhý den konstatovala u babičky na návštěvě, že ty Vánoce byli letos chudší!!! Ach ty děti, teď už se tomu směju, ale polikala jsem moldánky:-).




































































































Foto: Lucky


32 komentářů:

  1. Já chci taky takový chudší Vánoce! Je to krásný, fakt.

    OdpovědětVymazat
  2. Fantastický! A klobouk dolů, jsi dobrá, vlastně jste dobří! My děláme klukům pokoj letos na jaře, návrhy jsou dokončeny, termín u stolaře zamluven na duben. Akorát u nás musíme do jednoho pokoje nacpat chlapečky oba dva. Tak už se těším možná víc než kluci. A Tobě tleskám, opravdu super.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Líbí se mi, že to berete tak zodpovědně, to já nedokážu. Jsem si jistá, že to máš dobře promyšlený - dopadne to báječně a kluci budou nadšený!!!

      Vymazat
  3. :-D:-D hihi no to je paradni..jeste musim kouknout na velkym pocitaci na ty detaily....v lete chceme pokojicek vyklidit a taky neco vymyslet tk se musim inspirovat ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Néééé, na velkym radši ne!!! Uvidíš špinavej potah na sedačce, flekatou podlahu a mourovatou zeď:-D.

      Vymazat
  4. Krása, Lucí! Ten dřevěný kůl je boží a koukám, že za ním vznikla praktická nika na úložné prostory. Paráda.
    Opravdu chudé Vánoce, co to jsi za matku :o)
    Tyhle nakvalt dárky známe. Zahradní domek stavěl Tom a já jsem dělala přidrž tašku a lakýrníka během celých 2,5 dní bez přestávky, kdy byly holky u babi. Moment překvapení se povedl, nic netušily a byly jak smyslů zbaveny, když ho z okna náhodou uviděly. Ale potom přišlo po několika dnech pro nás to zklamání, když objevily pavouky a od té doby tam vlastně nejsou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moni, pavouky povysávat a bude :) ale nosí štěstí..to by holkám mohlo pomoci tam s nimi být :)

      Vymazat
    2. Ráda bych Tě obšťastnila nějakou radou, ale...
      Pavoukolapku asi ještě niko nevymyslel:(, je to smůla, já pavouky taky nerada a to je jich tam tak hodně???
      PS: Ty dřevěný kůly nám tak různě přepažují místnosti v bytě, vznikají tím taková zákoutíčka, nic moc se tam nevejde - spíš je to "jen" pěkný:).

      Vymazat
  5. Luci, nádherný pokoj, takový bych i já brala a to nemám věk bohyně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si tam často chodím posedět a někdy i vylezu na palandu:))).

      Vymazat
  6. Takhle jsem fotila baleni darku s predstihem, na blog, no a syn se nejak vyskytl u pc prave, kdyz jsem tam fotky mela, no nejak jsme to ustali, ale to jsou momenty!!! On jeste veri, bylo by to velke zklamani.
    U vas vysledek naramny, nedivim se, ze dcera nevyleza.:-)
    M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. AU - to muselo mrzet!!! To je hned. Musíme chvátat pomalu:)...

      Vymazat
  7. Krásný pokojík, moc se povedl :)

    OdpovědětVymazat
  8. Luci, pokojík je super! Chtěla bych být vaší Bohyní :-) Co já bych bývala byla dala za takový luxus. Já jsem měla v pokojíku starou obývací stěnu. Petra z hájenky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tmavě hnědou s vyklápěcím barem??? Já se ségrou taky:-))).

      Vymazat
  9. Nějakou náhodou jsem se k Vám proklikala a jsem za to ráda, protože už vím, s čím budu chodit za mužem - domeček v pokojíčku je úžasný!!! On celý pokojík je parádní, ale to poleženíčko v domečku... dokonalé :) Mějte krásné dny, Jolana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kliky jsou mocné, dík za zabloudění, dům v domě je prostě nutností:).

      Vymazat
  10. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  11. Už jsem ho obdivovala na IG, ale takhle všechny fotky pohromadě! To je nádhera! Nás to čeká snad letos, tak sbírám inspiraci a ukládám odkazy (vždyť víš :)).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Líbí? Tak jsem ráda, já to mám prostě tak ráda. Staré, nové, od popelnic. Natřít, přešít, dodělat:).
      PS: A bonus? Celkem slušná pořizovací cena:-).

      Vymazat
  12. Pokojíček je krásnej.Já nejvíc miluju ale ty vaše kmeny místo futer,to je prostě nádhera

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak se někdy stavte, můžeš si poležet na palandě a pošišmat s futrama:-D!

      Vymazat
  13. Aký je zdroj odkiaľ si to pripla ?
    :-)
    Krásne a ten papierový pytel! viem, že je z papierka...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pin it - nástěnka NEVDĚČNÁ BOHYŇKA:-))).
      PS: Často nahlížím, moc nekomentuju, nestíhám(vždyť vidíš:)), ale jsem strašně ráda, že jsi... Díky♥

      Vymazat
  14. Krásne sa to podarilo, takéto darčeky sú tie naj:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si taky myslim, ale u Bohyně asi letos vyhrál Kocour Modroočko, tu knížku si moc přála:))).

      Vymazat
  15. Krásná práce!
    To nutkání....to dobře znám..naštěstí můj Muž většinou - někdy více někdy méně - nadšeně souhlasí:)

    OdpovědětVymazat
  16. Doteď si pamatuju tu radost, když jsem kdysi přijela z tábora a měla k narozkám novej pokoj. A tenhle, ten je prostě parádní! Umíš;-). P.

    OdpovědětVymazat