pátek 25. března 2016

SUMA SUMÁRUM

Pojem ŠTĚSTÍ je tak strašně relativní:-).
Nikdy jsem si nepředstavovala, že mě udělá šťastnou třeba takovej den jako předevčírem.

Po noci strávené díky Šušu na 1m2 v Danovo nohách jsem naplnila odevzdaně lahvičky, rozdala medaile (červené Fidorky), přebalila jednu opruzelou prdku, obula bačkorky, posbírala hrnky, zavázala šálu, vystrčila Bohyni ze dveří a vrhla se na domácí zvířectvo. Nakrmit kocoura, vyčistit kočkolit, vylovit přemnožený šneky, doběhnout je spláchnout, chytit rybičku, kterou mezi tím Vašek vyhodil z nezavřenýho akvárka.  Jééé, dyť já si ještě ani nedošla na záchod. Šušu se zrovna snaží nakrmit panenku Fidorkou - dobrý, jdu. Očekávám klasický pokřik "mamíííí", ono nic, hm? Spokojeně opouštím WC a začíná mi to bejt jasný, jedno poklidný vytrůnění mě stálo květ Anturie. Šrotuje mi, že je asi jedovatá, snažim se ji složit jako puzle, marný! Prohlížim Šušu dutinu ústní a mohla bych to vzít rovnou i s dutinou nosní, protože tam si v dalších dvaceti minutách, během mého oblíkání, rve plastickou gumu, která teplem a vlhkem v nose měkne a Šušu ji, jak řve, vdechuje hloubš a hloubš. Vyhodnocuju, že doma to začíná bejt životu nebezpečný, a chystáme se ven, po cestě předsíní posbírám dva bobky, který Šušu odpadly při bezplenkovym tréninku. Hodim na sebe to co včera, ve dveřích čapnu ještě pytlík z kočkolitem na vyhození a pěkně schůdek po schůdku scházíme ze třetího patra, abych dole zjistila, že nemám kabelku a že ten pytlík z kočkolitem byl děravej a celej barák je pocukrovanej pochcanym kočkolitem.

A v podobnym duchu to šlo až do večera. Já... no, nebudu vás už unavovat detailama. Všichni to znáte, mnozí to prožili, většina to žije a kdo se na to těší, toho nechci strašit:-)

Jasně, že jsem byla na mrtvici, to já jsem teď skoro pořád. 
Odmítám nabídky, o kterých se mi jen snilo, zříkám se kultury, chodim jak šupák a často si pročítám vaše komentáře, ve kterých píšete, jak rychle to všechno uteče a jak si to mám užívat. Jak já se dřív ksichtila, když jsem pod tím mým lamentováním takovej komentář našla:))).
A víte co? Měli jste a máte pravdu!
Mám pocit, že je to jen sen, že se probudím u mamky na gauči, nebudu vědět co s časem a budu si snít, jaké to jednou bude, a ono je to TEĎ!

Jsem s tím smířená, jsem za to ráda, chtěla jsem to - mám to.
Příští rok v tuhle dobu budou Šušu tři roky, pomalu si bude balit bačkorky do školky a já budu ještě s láskou vzpomínat na tyhle infarktový dopoledne. 




PS: Já to nedám, je to ta jedna z akcí, kterou si ještě letos nechám ujít, ale příští rok nesmim chybět. I kdybych měla přiletět na tom červeném balonku z vizuálu:-).  Mini - dětský prodejní festival v pražské Villa Pellé. Moc mu držim palce a kdo můžete(a máte klidnější dítě:)) - jděte tam! 

Bude to stát za to.



PS2: Taky si určitě nenechte ujít večerníček Povídání o mamince a tatínkovi!!!




                                                                 HEZKÉ VELIKONOCE♥!





























 
Foto: Lucky


29 komentářů:

  1. Amen!
    Přeji krásné a hlavně VESELÉ Velikonoce :-)
    Jarka

    OdpovědětVymazat
  2. Asi vsude bude na co vzpominat:-), bohuzel, ale spis bohudik. Mam take deti, se kterymi nikam moc nechodime, myslim tim spolecnost , ale ani do mesta. Pak ji vypustim na chodniku a dcera by byla schopna nerizene vbehnout treba i pod auto, nebo odejit s nekym, koho ani nezna, budou ji tri. Syn to mel taky, uz mu bude 6 a dobry. Dockame se:-). Hezke Velikonoce. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to dočasný:-). Společně chodíme, kam to jen jde, ale já mám taky jenom jedny nervy - někam to fakt nejde! Snažim se bejt soudná... Dočkáme se:))).

      Vymazat
  3. Je zvláštní, jak je to vtipné, když to člověk čte od někoho jiného, ale když to zrovna žije, tak je na mrtvici:) Hezké velikonoce a ať je na co vzpomínat!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A kdybych náááhodou zapomněla, mám to tu zaznamenaný:))).

      Vymazat
  4. Zážitky potažmo vzpomínky nemusí být vždy příjemné, ale hlavně intenzivní :-) Pěkné Velikonoce přeju!

    OdpovědětVymazat
  5. Bez komentáře. Zažívám to samé v bledě modrém každý den :-) Krásné svátky! Katka

    OdpovědětVymazat
  6. Zdravím, já si to živě vše představovala,v tu chvíli je člověk zralý na psychiatra,ale za pár roků se tomu budete smát. Věřte mi,věřte zkušenosti matky puberťaků.Užívejte malých dětských radostí a starostí,přijdou velké.Svaťka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám štěstí, že se tomu směju už za minutu, na psychiatra bejvám jen chvíli. Na pubertu se ale vůbec netěšim, to mi asi ztuhne úsměv!

      Vymazat
  7. To je tak realisticky (misty az surrealisticky) poctenicko!! Diky. Zivot je proste fajn. A z vecernicku jsem uplne nadsena. Premyslim, kde ho stahnout, abych si ho mohla poustet znovu a znovu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, je to psina:)! A večerníček? To je balzám na duši...

      Vymazat
  8. Tak tak....jak rekla jedna moje kamaradka: "Ono je to super, jen je toho moc najednou." Nebo jak uz i tady bylo napsano: zazitky nemusi byt pozitivni, hlavne kdyz jsou intenzivni:) Hezke Velikonoce! R.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Poslední dobou to musim trochu cedit, jinak bych se fakt zbláznila. Ale je to fajn:-). Měj se hezky♥...

      Vymazat
  9. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  10. Jak říká kamarádka: Dřív jsem jim dala čokoládu, aby na chvilku odešli. A teď chci, aby si tu čokoládu snědli se mnou, pobyli u mě a já je na chvilku viděla.(má oba puberťáky)
    Je to tak, je to štěstí, ale je to moc koncentorváno :o)
    A večerníček jsem včera na 20 vteřin zahlédla a dnes ho musím nahrát, nádhera!!!!
    Krásné Velikonoce♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to síla - ten koncetrát, to je fakt. Přecedim... a zavařim si na horší časy:)))
      Večerníček se prostě poved!

      Vymazat
  11. Moc hezky napsané, vždy mi vyloudíte úsměv na tváři :). Já už mám děti dospělé a uteklo to jako voda. Takže nezbývá říct, vydržte.Hezké jaro.Šárka.

    OdpovědětVymazat
  12. To je ale strrrašně krásná fotka :) Přeju hodně síly a drobných radostí, které povznesou duši. Veronika

    OdpovědětVymazat
  13. Jo, někdy je to štěstí tak koncentrovaný, že už ani nekape... :-)

    OdpovědětVymazat
  14. A já do Tebe šla po prsou, co...jenže je to bohužel pravda, dokud je ta láska intenzivní, točí se z ní hlava a je všude...pak to šíleně uteče , nevrátíš ani minutu...tak bábě odpusť....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Svatá pravda, nepřenosná, už vím - ještě nejsem rozmotaná, ale mávám z kolotoče a odpouštím:))). Díky!!!

      Vymazat
  15. Díky, díky, díky!!!!! Brečím už teď smíchy v obýváku mezi rozházenýma hračkama, koukám na hromadu špinavýho nádobí a jdu s tím svým sluncem ven vítat jaro!:)Protože tyto minuty se nebudou opakovat, nikdy. P.S. Normálně nic nekomentuju, ale dnes jsem musela:). Aneta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bodejď, TEĎ se neopakuje. Děkuju za komentář:)!

      Vymazat