neděle 12. července 2015

STORY

Dlužím vám story o rybičce, nebo spíš rybičkách - páč už jich máme deset! Já jsem ták blbá:-). 
Chtěla jsem být za hodnou maminku, a tak jsem Bohyni dovolila jednu rybičku, v malinkém akvárku, v rohu dětského pokojíčku. A máme dvě obří akvária uprostřed obýváku, deset rybiček a ještě ke všemu malá rybí miminka (nespočet!). 

Začalo to úplně nevinně. Bohyně toužila po rybičkách, kamarádka mi pro ni věnovala pulce, pulec pošel, v záchvatu stesku se slíbila za první vysvědčení jedna rybička. Vybrala se Betty bojovnice, protože nepotřebuje vzduchování a filtraci. 
Dan vyštrachal naprosto šeredné akavárko ze svých dětských let a nostalgicky se ho jal opravovat. Nejenže bylo šeredné, ale taky dosti veliké a nevešlo se do pokojíčku. Rodinná rada rozhodla, že musí do obýváku, a tak jsem mu s nelibostí obětovala kus místa na mém oblíbeném mintovém kredenci po babičce. Zlákala mě jediná představa, že bude přístupné z obou stran a my se na sebe budeme moct s Danem dívat skrz jako ve filmu Romeo a Julie:-).
Výzo proběhlo, Bohyně si v božských šatech a podpacích dobelhala pro samé jedničky, a tak se rovnou ze školy pajdalo pro Betty do zveráku. S Bettynou se z obchodu dotáhlo i komplet vybavení pro akvaristy, protože Betty bojovnice sice nic nepotřebuje, ale to by nesměla bejt v tak velkém akvárku. Bohatě by jí stačila malá koulička. To obstarožní akvárium po Danovi je jí prostě veliké a pokud ji opravdu musíme mít v něm, potřebujeme filtraci, vzduchování, bla bla bla.......  Já to říkala! 
Místo slavnostního oběda se instalovalo. Kamínky, vodička, kytička, kmínek, bublinky, proudy, světýlko. Udělali jsme jí záviděníhodnej bejvák, dosedli jsme na sedačku a chtěli si to akvárko konečně začít užívat. No, a rybu aby člověk pohledal. Schovala se do díry v kamenu a my čučeli na prázdný akvárko - nuda. Šlo se dokoupit rybičky. Když už, tak už. 
Od tý doby nám tak nějak plynule ubejvaj a přibejvaj. Ta původní Betty jménem Bella se teda už taky odporoučela. Tu jedinou Bohyně oplakala, ale nahradil ji sameček jménem Avatar a teď, když Bohyně objevila ta malá rybí miminka, je smutek zažehnán. Jen nám bylo doporučeno odendat Avatara do samostatného akvárka, aby miminka nesežral. Takže nakonec máme opravdu malé akvárium s jednou rybičkou, ale hned vedle veliké s deseti dalšíma! 

Já to říkala!




























Foto: Lucky

14 komentářů:

  1. Úžasné, směju se od začátku do konce...krásný blog!!

    OdpovědětVymazat
  2. Luci,
    tak jsi mě dnes pobavila. I my kdysi měli akvárko (obr akvárko), rybiček nespočet. Hlavní servis jsem zabezpečovala
    samozřejmě já. Při jednom čištění zapomněl muž hadičku v akváriu a po návratu z výletu byl vyplavený byt 120l vody.
    Rybičky to chudinky nepřežily. Tak skončila éra rybiček. Dnes mám psa a jsem nejšťastnějším člověkem.

    OdpovědětVymazat
  3. haha dobrá story!
    že bych si k andulám pořídila do krámu ještě bojovnici do závěsné koule na orchidej? jsem pořád nějak skeptická k tomu, že jim tak malý prostor nevadí...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Až já se dohrabu do Prahy, Betty tě nemine, už připravuj vlasec:-D!

      Vymazat
  4. tak to je dobré,u nás to bylo podobně,byli snad všechny možný zvířátka,protože pes byl zakázán,,pak byl pejsek rychle povolen ,mamka říkala že kdyby jen věděla co jí čeká,byl by hned,no my jí to říkali...pája

    OdpovědětVymazat
  5. Naprosto chápu. To je jako u nás s koťátkem:) R.

    OdpovědětVymazat
  6. Ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha :D :D :D

    OdpovědětVymazat
  7. Ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha :D :D :D

    OdpovědětVymazat