Co dodat - divnej měsíc.
Foto: Lucky Instagram
středa 19. října 2016
pondělí 17. října 2016
TEMNO
Mám takové malé období temna.
Nic mne nenapadá, mozek i tělo jedou na úsporný režim. Všechna svá hlídání jsem nucena obětovat třídním schůzkám, srazu třídních důvěrníků, nákupu v lékárně a doplnění ledničky. Holky si vystřídaly střevní chřipku, která se obden vracela, tudíž celá rodina týden nedělala nic jiného, než zvracela - hlavně v noci!
Šušu měla svátek, jediné, co si přála - byl sníh! Nemohla jsem sloužit, tak jsem aspoň zamluvila hory na příští rok.
Bohyně mi dělá radost, začalo ji bavit chodit do školy. Sem tam mi teda vyrazí dech větou tipu "to pravítko krásně řeže (pastelky)", ale jinak zírám.
Zahájili jsme topnou sezonu, vyndali zimní bundy, nakoupili oříšky, namleli mák...
Jsme připraveni.
Foto: Lucky
Nic mne nenapadá, mozek i tělo jedou na úsporný režim. Všechna svá hlídání jsem nucena obětovat třídním schůzkám, srazu třídních důvěrníků, nákupu v lékárně a doplnění ledničky. Holky si vystřídaly střevní chřipku, která se obden vracela, tudíž celá rodina týden nedělala nic jiného, než zvracela - hlavně v noci!
Šušu měla svátek, jediné, co si přála - byl sníh! Nemohla jsem sloužit, tak jsem aspoň zamluvila hory na příští rok.
Bohyně mi dělá radost, začalo ji bavit chodit do školy. Sem tam mi teda vyrazí dech větou tipu "to pravítko krásně řeže (pastelky)", ale jinak zírám.
Zahájili jsme topnou sezonu, vyndali zimní bundy, nakoupili oříšky, namleli mák...
Jsme připraveni.
Foto: Lucky
neděle 9. října 2016
METR
Futra - dobrý, ale tenhle metr přece jen trošku elegantnější.
Úplně obyčejnou lihovou fixou si na pečlivě opracovanou dubovou fošnu můžete zaznamenat raketový růst vašich změnšenin a při jejich výskoku z hnízda přibalit do podpáždí.
K dostání zde: Lucky♥ LIMIT market
V případě zájmu pište své objednávky, stejně jako u ostatních věcí z kolekce Lucky LIMIT, na email: zavorky@seznam.cz.
Foto: Lucky
Úplně obyčejnou lihovou fixou si na pečlivě opracovanou dubovou fošnu můžete zaznamenat raketový růst vašich změnšenin a při jejich výskoku z hnízda přibalit do podpáždí.
K dostání zde: Lucky♥ LIMIT market
V případě zájmu pište své objednávky, stejně jako u ostatních věcí z kolekce Lucky LIMIT, na email: zavorky@seznam.cz.
Foto: Lucky
pátek 7. října 2016
AGITKA
5. 10. 14.00hod
Bohyně: Mami, budu kandidovat. Pančitelka říkala, že kdo bude chtít, může, a já chci. Ostatní nás budou volit, jako když jsou teď ty vaše volby. Prej si máme sepsat, co chcem změnit. Já chci: stálou pouť, aquapark, útulek a novou halu na házenou....
Já: Tak si to pěkně promysli a odpoledne si to můžeš připravit.
5.10. 20.00hod
Bohyně: Mami, diktuj!
Já: Já? Co ti mám diktovat? Já nechci kandidovat. Budu ti maximálně pomáhat s pravopisem, ale vymyslet si to musíš sama.
Bohyně: Hm, dobrá.Tak... já chtít aquapark.
Já: Proč mluvíš jako naše pani Vietnamka? Nešlo by to říct jinak? Ty nejsi schopná dát dohromady jednu kloudnou větu. Vidíš, kolik je hodin? Nemohla sis vzpomenout dřív? Na co to píšeš? To nemáš větší papír? Minulej tejden jsem sice s tebou čtyři hodiny psala referát o Písku, ze ketrýho si dostala velkou jedničku, ale to nejde dělat každý týden. Budeš se muset tentokrát posnažit sama, když už ses dala na tu kandidatůru. Já ti budu "jenom" pomáhat.
6.10. 14.0hod
Bohyně: Mami, volby jsem nevyhrála, byla jsem třetí z pěti. Lucka to opsala a vytiskla z internetu, Kodým byl až za mnou, i když přinesl na úplatu bonbóny, a Nikča, ta je slíbila a nakonec nepřinesla. Vyhrál to Štěpánek a jmenoval mě ministryní zdravotnictví, tak dobrý, my stejně nemáme tiskárnu!
Na dceru matky-voličky, která právě zjistila, že má týden propadlej pas i občanku - fakt dobrý:-).
https://cz.pinterest.com/pin/378232068680016720/
Bohyně: Mami, budu kandidovat. Pančitelka říkala, že kdo bude chtít, může, a já chci. Ostatní nás budou volit, jako když jsou teď ty vaše volby. Prej si máme sepsat, co chcem změnit. Já chci: stálou pouť, aquapark, útulek a novou halu na házenou....
Já: Tak si to pěkně promysli a odpoledne si to můžeš připravit.
5.10. 20.00hod
Bohyně: Mami, diktuj!
Já: Já? Co ti mám diktovat? Já nechci kandidovat. Budu ti maximálně pomáhat s pravopisem, ale vymyslet si to musíš sama.
Bohyně: Hm, dobrá.Tak... já chtít aquapark.
Já: Proč mluvíš jako naše pani Vietnamka? Nešlo by to říct jinak? Ty nejsi schopná dát dohromady jednu kloudnou větu. Vidíš, kolik je hodin? Nemohla sis vzpomenout dřív? Na co to píšeš? To nemáš větší papír? Minulej tejden jsem sice s tebou čtyři hodiny psala referát o Písku, ze ketrýho si dostala velkou jedničku, ale to nejde dělat každý týden. Budeš se muset tentokrát posnažit sama, když už ses dala na tu kandidatůru. Já ti budu "jenom" pomáhat.
6.10. 14.0hod
Bohyně: Mami, volby jsem nevyhrála, byla jsem třetí z pěti. Lucka to opsala a vytiskla z internetu, Kodým byl až za mnou, i když přinesl na úplatu bonbóny, a Nikča, ta je slíbila a nakonec nepřinesla. Vyhrál to Štěpánek a jmenoval mě ministryní zdravotnictví, tak dobrý, my stejně nemáme tiskárnu!
Na dceru matky-voličky, která právě zjistila, že má týden propadlej pas i občanku - fakt dobrý:-).
https://cz.pinterest.com/pin/378232068680016720/
čtvrtek 6. října 2016
SEDÁ SI TO
Pomalu si to začíná sedat...
U Bohyně se díky téměř šamanským rituálům (Bachovo krizová směs, náramek z lapisu, nekonečno trpělivosti) podařilo docílit neutrálního postoje ke školní docházce a já už si malinko zvykla na pohled na prázdnou lavičku před školou, kde jsme ještě minulý podzim sedávali s dědou.
Nádech, výdech, levá, pravá, ráno, večer, zas a znova!
- Jsem čím dál vděčnější za všednost všedních dní.
Foto: Lucky
U Bohyně se díky téměř šamanským rituálům (Bachovo krizová směs, náramek z lapisu, nekonečno trpělivosti) podařilo docílit neutrálního postoje ke školní docházce a já už si malinko zvykla na pohled na prázdnou lavičku před školou, kde jsme ještě minulý podzim sedávali s dědou.
Nádech, výdech, levá, pravá, ráno, večer, zas a znova!
- Jsem čím dál vděčnější za všednost všedních dní.
Foto: Lucky
pondělí 3. října 2016
ZRÁNÍ
U nás doma nastal čas zrání...
Trvalo to dlouho, ale je to tu a já se upřímně těšim na období sklizně:).
Trvalo deset let, než si to všechno sedlo, a já si konečně můžu sednout na sedačku a v klidu si říct, že tady na té sedačce budu sedět i za deset let. Teda, ta sedačka bude asi už jiná, ale flek pro sedačku už je konečně jasnej. Napjatě vyhlížim konec šoupání nábytku, přendavání věcí, přesouvání krabic a vysvětlování Danovi, že takhle je to prostě lepší! Konečně každý pokoj slouží k účelu svému určenému. Děcák je děcák (a ne vestavěná skříň), z trucovny je pracovna a naše osobní skladiště nabírá obrysu technické místnosti.
Šlo nám to pomalu, ale zpětně jsem ráda, protože hodně mých naštěstí Danem nevyslyšených přání a bědování bylo úplně šálených. Nakonec se to vyvrbilo moc hezky, všechno mělo svůj čas a chtělo to jen trpělivost. To kdybych věděla dřív, ušetřila bych si několik stěhovacích záchvatů a pár Danovo infarktů. To když přišel z práce a lekl se, že si spletl byt, protože naše doma vypadalo najednou úplně jinak. Bývala jsem schopná, než přišel z práce, přestěhovat půl bytu a k tomu ještě vymalovat:)
Zatím co nám pomalu začínají odcházet všechny elektronické spotřebiče, ostatní věci získávají na důležitosti, zvyšují svou hodnotu a pomalu zapouštějí kořeny.
Konečně došlo na takové věci, jako je třeba koberec na hraní, závěs před regál do technické místnosti, prádelní koš a další věci nezbytně zbytné.
Strašně nerada kupuju nové věci - moc mi to nejde.
Ale třeba pěknejch koberců na smeťáku prostě moc nenajdete, a tak se i já sem tam hecnu a něco nového do domácnosti na netu vyberu. V poslední době jsem si oblíbila Bonami.
Vybrala jsem tam Bohyni koberec do pokojíku. Hezké jsem objevila taky na Bianu, ale ten, co jsem chtěla. nakonec už nebyl, tak jsem načuřeně pokračovala v hledání a místo koberce jsem tam našla spoustu jiných věcí, které teď na mě vyskakují v reklamních oknech a tváří se, že je jako nutně musim mít. Kdyby Bohyni starší sestřenice neodtajnila význam symbolu na koberci, kterého jsme si do té doby nevšimli, mohli jsme být všichni spokojení, takhle se při vstupu do pokojíčku všichni uculujeme a Dan tvrdím že mu až oči přecházejí! Já nevim jak vy, ale já to tam nevidim:).
Další věc, která uzrála, byl koš na prádlo. V čem máte prádlo vy? Pro mě to byl téměř neřešitelný problém. Potřebovali jsme minimálně dvě cosi, co nebude plastové a bude to nějak vypadat, protože to bude volně stojící. Nakonec jsme tam postavili dvě popelnice, jako... neohybá se tam úplně nejlíp, ale je to pěkný:))). Ba ne, jsou super, aspoň mám nějakej pohyb, holky baví do nich nosit gaťky, a když se neosvědčí - neztratí se. Takový věci já mám ráda!
Teď už stačí jen pár dodělávek a budeme sklízet, hnízdit, užívat si a prohlubovat svoje důlky v sedačce.
Jsme takoví domácí týpci:)!
Foto: Lucky
Trvalo to dlouho, ale je to tu a já se upřímně těšim na období sklizně:).
Trvalo deset let, než si to všechno sedlo, a já si konečně můžu sednout na sedačku a v klidu si říct, že tady na té sedačce budu sedět i za deset let. Teda, ta sedačka bude asi už jiná, ale flek pro sedačku už je konečně jasnej. Napjatě vyhlížim konec šoupání nábytku, přendavání věcí, přesouvání krabic a vysvětlování Danovi, že takhle je to prostě lepší! Konečně každý pokoj slouží k účelu svému určenému. Děcák je děcák (a ne vestavěná skříň), z trucovny je pracovna a naše osobní skladiště nabírá obrysu technické místnosti.
Šlo nám to pomalu, ale zpětně jsem ráda, protože hodně mých naštěstí Danem nevyslyšených přání a bědování bylo úplně šálených. Nakonec se to vyvrbilo moc hezky, všechno mělo svůj čas a chtělo to jen trpělivost. To kdybych věděla dřív, ušetřila bych si několik stěhovacích záchvatů a pár Danovo infarktů. To když přišel z práce a lekl se, že si spletl byt, protože naše doma vypadalo najednou úplně jinak. Bývala jsem schopná, než přišel z práce, přestěhovat půl bytu a k tomu ještě vymalovat:)
Zatím co nám pomalu začínají odcházet všechny elektronické spotřebiče, ostatní věci získávají na důležitosti, zvyšují svou hodnotu a pomalu zapouštějí kořeny.
Konečně došlo na takové věci, jako je třeba koberec na hraní, závěs před regál do technické místnosti, prádelní koš a další věci nezbytně zbytné.
Strašně nerada kupuju nové věci - moc mi to nejde.
Ale třeba pěknejch koberců na smeťáku prostě moc nenajdete, a tak se i já sem tam hecnu a něco nového do domácnosti na netu vyberu. V poslední době jsem si oblíbila Bonami.
Vybrala jsem tam Bohyni koberec do pokojíku. Hezké jsem objevila taky na Bianu, ale ten, co jsem chtěla. nakonec už nebyl, tak jsem načuřeně pokračovala v hledání a místo koberce jsem tam našla spoustu jiných věcí, které teď na mě vyskakují v reklamních oknech a tváří se, že je jako nutně musim mít. Kdyby Bohyni starší sestřenice neodtajnila význam symbolu na koberci, kterého jsme si do té doby nevšimli, mohli jsme být všichni spokojení, takhle se při vstupu do pokojíčku všichni uculujeme a Dan tvrdím že mu až oči přecházejí! Já nevim jak vy, ale já to tam nevidim:).
Další věc, která uzrála, byl koš na prádlo. V čem máte prádlo vy? Pro mě to byl téměř neřešitelný problém. Potřebovali jsme minimálně dvě cosi, co nebude plastové a bude to nějak vypadat, protože to bude volně stojící. Nakonec jsme tam postavili dvě popelnice, jako... neohybá se tam úplně nejlíp, ale je to pěkný:))). Ba ne, jsou super, aspoň mám nějakej pohyb, holky baví do nich nosit gaťky, a když se neosvědčí - neztratí se. Takový věci já mám ráda!
Teď už stačí jen pár dodělávek a budeme sklízet, hnízdit, užívat si a prohlubovat svoje důlky v sedačce.
Jsme takoví domácí týpci:)!
Foto: Lucky
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)