pondělí 12. září 2016

Dr. HOUSE

Říkají mu Dr. House
ale přijde mi, že mu to docela lichotí.
Můj Dan má totiž ty (jak všichni říkali) "připitomělý" domečky nakonec stejně rád jako já.
Jsme na ně až vtipně pyšní! Ze začátku se nám smáli, že prej co to jako je? Pár klacků? Za tolik peněz? Dyť to ani stěny nemá? To je pro psy? Hahahaha.........
Nakonec je to nejprodávanější produkt Lucky LIMIT
Tetelim se nad každou fotkou po zabydlení, Dan mi kouká pře rameno a žadoní: "Uka!"
Ukážu:), ráda... a vám zase ráda ukážu pár fotek ze zákulisí toho našeho trochu bláznivýho family businessu

 PS: Páč, bejt domečková jednička - to je pěkná honička:)!





Můj muž/váš truhlář:), je při práci neodolatelnej! 
Mám vás ráda, ale celýho vám ho neukážu. Ruce vám musej stačit, některý kontakty si nechám raději pro sebe.






















 







Děti teda při podnikání chvílema trochu překážej.































To je pak lepší je zavřít do vedlejší kanceláře.
Třeba, když se počítají vruty! Doufám, že jste všichni našli správný počet? Kdyžtak víte, kdo za to může. 
S případnými reklamacemi se prosím obracejte na naše samozvané brigádnice.








Ovšem s čísly na některých částech dřeva nic nenaděláme. 
Snad jen že se je vynasnažíme dát co nejmíň na dohled.











Zato vám dírky pěkně předvrtáme a  všechno pěkně ručně označíme, abychom nebyli postrachem jako Ikea:).








Někdy je potřeba něco nafotit, třeba novej model domečku!
Přepudrovat nos a jde se na to.







Ták... holky, a když se pěkně usmějete, můžete si pak před dílnou natrhat rajčátka. 
Že je nejíte, neva - já si večer ráda dám.



































Stávka!!! Ty dnešní mladý holky taky nic nevydržej?

































No, dobrá - tak jděte na ty rajčata! A já myslela, že vám nechutnaj??? Že by hlad...
































Ještě zabalit do strečovky, abych ho doma zase mohla rozbalit, vypálit logo a znova zabalit do bublinek. 
Opravdu se snažíme myslet ekologicky!







Střih!
(Akci pošta jsem záměrně vynechala, to neni nijak extra fotogenická fáze, teda pokud z nějakého závažného důvodu nevláčim domeček pěšky na Bugaboočku a smýkám za sebou řvoucí Šušu, která se něchce dělit o kočárek s hromadou dřeva.)
A tramtadadá...

Vyndejte kapesníky, nastává hepáč, to když nám dáte vědět, jak se těm našim dřevěným dětem u vás daří.

Třeba jako tady: klik 

To je prostě nejvíc (a to už bez ironie:) !!!



Foto: Lucky

13 komentářů:

  1. A máte to nejkrásnější a nejdokonalejší ♥ Moc děkujeme!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Potěšení na naší straně! Pořád je co zlepšovat:)...

      Vymazat
  2. Ruce stačí, však víme, že... (nejvíc)
    Ať se vám pořád daří!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jsem si nakonec odpoledne ty nehty fakt namalovala:-)! Domečková panička:-D)))

      Vymazat
  3. Hej, ty ruce! <3 <3 <3
    Lidi, co se smějou, stejně jenom záviděj.
    Škoda, že nejde přes blog zprostředkovat i tu vůni dřeva...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Má i hezký nohy:))).
      A ta vůně? Časem ten přenos někdo určitě vymyslí, ale já to určitě nebudu umět použít, dneska jsem válčila s tiskopisem v PDF:-).

      Vymazat
  4. Přesně! Ty ruce... Škoda, že nemame prostor na nový dům..

    OdpovědětVymazat
  5. Krásné domečky, ještě krásnější nápad!

    OdpovědětVymazat
  6. Krasna reportaz, u nas uz je na nej asi trochu pozde:-(, nevahala bych. M.

    OdpovědětVymazat
  7. mmm...toužím po vašich žlutých rajčátkách :)

    OdpovědětVymazat