sobota 31. května 2014

TICHO

Moje nejoblíbenější písnička je TICHO.
Nemyslím to od Habery, ale to opravdové. V poslední době si  ticha moc neužiju. 
Bohyně pořád něco štěbetá a řeší neřešitelné. Některé maminky si stěžují, že jejich děti jim nevypráví zážitky ze školky. Tak to já vím, i co bude mít pani učitelka k večeři, jak se jmenuje Michalky dědeček, že pani kuchařka má nový účes a kdy pojede školka na výlet (já nástěnky číst rozhodně nemusím). Keliška to vykelišuje a v tu úplně nejmín vhodnou dobu, třeba když Šušu lezou bobky výstřihem, se o to se mnou podělí. Já to chápu, řeší zásadní životní otázky, třeba jako: Kolik je kocourovi, kterýmu je čtyřiadvacet. Proč se pampeliška jmenuje pampeliška a ne třeba pašmelinka, že je to hezčí. A tak....
Šušu už toho taky dost napovídá, jsou to teda spíš takové velrybí zpěvy, ale v 6hod ráno no nepůsobí zrovna relaxačním dojmem.
I Dan je poměrně sdílný (na manžela), za což jsem velice ráda. Ale má to jeden háček, nepamatuje si, co už mi říkal, a všechno mi opakuje tak třikrát.

Jsem komunikativní člověk, ale....  
Nejradši si napustím plnou vanu, ponořím co nejhlouběji a poslouchám maximálně tlukot svého srdce. 

Ale když už si chci něco poslechnout, tak třeba tohle, a nebo taky tohle.


A jaká je ta Vaše nejoblíbenější písnička???



zdroj





pátek 30. května 2014

NAROZKY

Toto letí, milé děti.
Všechno nejlepší muži můj:-).......

PS: A už si nevytrhávej ty šedivý vousy. Víš, že trpim na ty prošedivělé chlápky, tipu kapitán Iglo, Tomáš Hanák a spol.....

A zase rok v čudu!

čtvrtek 29. května 2014

GUERILLA POETRING

GUERILLA POETRING.
(Bá)snění v ulicích.

Co to je? Moc hezký projekt, asi to není žádná novinka, ale já ho objevila až teď. Autorkou projektu je Brněnská básnířka Blanka Fišerová. Jde o to, že do veřejného prostoru umístíte poezii (nejlépe vlastní!), zdokumentujete to a pověsíte na speciální stránky na fb. Jak prosté, jednoduché, milé a krásné. Je jedno, jestli básničku vhodíte do schránky, přivážete na strom, nalepíte na lampu, jestli bude zamilovaná, provokativní, ručně psaná, vytištěná, nebo načmáraná na růžku od novin. Iniciativě se meze nekladou.

Mám ráda umění v ulicích a poezii to tam obzvlášť sluší (když nejde Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi:-)).

Hezkej nápad, co????



Trochu oldschoolové pojetí Guerilla Poeteringu.




Tak by to vypadat nemělo, ctí se určitá pravidla, příště na papír!




středa 28. května 2014

LAK

Věřte nevěřte, dnes o kosmetice. 
Kdo mě zná, tak ví, že kosmetická lady ze mě asi nebude. Odličuju se vodou, mažu Niveou (v plechové krabičce) a maluju jelením lojem Astrid. Ne, nejsem přírodní žena, jenom prostě ujíždím na jiných věcech. Ale tenhle lak mě prostě uchvátil. Značka asi nic moc, ale ten odstín je děěěěsně decentní a zároveň zajímavý a elegantní....

Co myslíte???



Je hezký...

i na kratších nehtech.

Takový nenápadný, ale šikovný!

Skryje drobnou špínu za nehty:-).

Koukejte....

úterý 27. května 2014

pondělí 26. května 2014

PLOVKA

A léto může začít!
My jsme připraveni: opalováky (nemáte někdo tip na nějakej dobrej, kterej nedělá z dětí bílé příšery?), kruhy, plavky, klobouky.... A proto, že jsme celí netrpěliví, šli jsme dnes létu naproti. Dan měl neplánovaně volno, a tak jsme vyrazili na píseckou plovku u Václava, tak zvaně "na starou", jak se v Písku říká. Máme to tu rádi, Bohyně zde strávila nejedny prázdniny a Šušu to zřejmě taky čeká. Pronajímáme si na plovce kabinku a máme to místo chaty, nemusíme sekat trávu, filtrovat vodu, ani natírat plot.
Plovárna má neskutečné kouzlo, teda jak pro koho, ale já ho vidím. Stejně jako vidím plno nedostatků a možností, které přes tu krásu přehlížim. Rozmarné léto si mohou lidé "na plovce" užívat  již od roku 1935, prvorepubliková atmosféra je pořád ještě cítit ve vzduchu. Každý si přijde na své, nás uspokojila restaurace (Dan), brouzdaliště (Bohyně), stín (já a Šušinka). 
Písecký Barrandov nesmíte minout:-).....

Taky se Vám tak líbí???



Do plavek...





Tfuj - tu nechci:-)



Máme kliku,




...že můžeme mít kabinku,
jako v Řecku.



Nabeton!



V převlíkárně....



...prosíme pověsit,



zhasnout a...



...zamknout!



Detail.



Jako malovaná...



Kurty,



a tábořiště.



V celé kráse...



...a z profilu.



Co tam asi je?



Zub času.



Idyla...



Industrial 1



Industrial 2



Step by step



Gagaga.....



Špunt



Pohodlná???



Léto x podzim?



Bylo - nebylo...



Hmmmm....



Ánfas



Trocha historie



Svatá pravda



End...




















neděle 25. května 2014

MRKEV

Dnes proběhl první příkrm.
Nevíte někdo, jak zastavit čas???? Prosím!......Já nechci, aby byla Šušu velká.
Abyste mi rozuměli, jsem šťastná, že tak zvaně prospívá. Ale proč to tak letí?!
Neustále v sekáčích koukám po věcech "tiny baby" a měla bych koukat po oblečcích pro špekáčky.
Kam se poděl můj nedonošenec? Tahle holčička se už pomalu přetáčí, pase hříbata (i když dost nerada), vlní se jí vlasy, má smysl pro humor, lezou jí zuby.... Za chvíli poleze, začne chodit a můžu ji pomalu balit na vysokou:-(.
Doufám, že mě to přejde, snad jsou to jen hormony. S Bohyní jsem to měla taky, ale tentokrát je to nějaké intezivnější.
To asi proto, že je to asi naposled.......


Co takhle cihla na hlavu?


Dnes.


Jako včera.

pátek 23. května 2014

SNY

Sny se  mají plnit a proč ne hned. 
Za týden mám narozeniny a když se každý ptal, co bych chtěla, zamyslela  jsem se. Co že to doopravdy chci??? PIANO! A nejraději křídlo:-). 
Toužím po něm odmalička. A tak jsem si u kojení (většina mých nápadů teď vzniká u kojení) zadala do vyhledávače piano. Nikdy jsem se nepídila, kolik takové piano stojí, ale tušila jsem, že to nebude levná záležitost. O to větší bylo mé překvapení, že se někteří lidé pian zbavují, třeba i za odvoz. Nejdřív jsem si vybrala jedno, bylo krásné, zachovalé a zadarmo. Mělo ale jednu vadu, vážilo 400kg, bylo z Brna a v 6. patře paneláku. Zamítnuto! Chápu:-). Dan se mnou mé nadšení sice sdílí, ale tohle neprošlo. A tak jsem odepsala na několik dalších inzerátů a čekala...Až za několik dní se ozval pán z Prahy, že prej jestli ho opravdu chci. Že má "jen" 200kg, je rozladěné, ale funkční, snesené ze čtvrtého patra, uskladněné v garáži a jestli ho nechci - bude z něho botník! Nebylo co řešit...................

Už se nemůžeme dočkat. Dan toho stěhování a já splněného snu:-). Bohyně každé ráno vstává a zpívá pipipiano. Teď už jen ho sem dostat, naladit a naučit se hrát.
A už mám i židličku - díky Daní ♥.

A jaké jsou Vaše sny?????





Moc hezká a vše říkající ilustrace od Nan Lawson:







































Moje pianová nástěnka na pinterestu tu.

čtvrtek 22. května 2014

BUDE LÍP

Dnes jsem se navoněla lakem na vlasy (extra silná fixace!).
Včera jsem si v masně poručila prsečí řízky.
Minulý týden jsem Šušu otírala žgryndy utěrkou na nádobí a nádobí plenkou.
Nůžky máme v lednici.
Jsem mimo časoprostor.
Ale jsem spokojená! 

Tímto se všem zúčastněným omlouvám:-)...

Znáte to?

A to je ten důvod ♥.











Chápete, že jo?

úterý 20. května 2014

ORIGAMI

Momentálně ujíždím na origami.
A nejvíc se mi líbí ptáci: holubi, labutě a hlavně jeřábi.....
Víte proč?
Tak se pěkně usaďte a já Vám to povím:-).

V roce 1943 se v Hirošimě narodila holčička jménem Sadako Sasaki. O dva roky později, na konci války, byla na Hirošimu shozena atomová bomba. Sadako Sasaki nálet přežila bez zranění, ale v deseti letech jí byla diagnostikována leukemie, jako následek silného ozáření.
Sadako skončila v nemocnici, kam jí kamarád Chizuko donesl papírové origami ve tvaru jeřába a pověděl jí příběh. Japonskou legendu, která vypráví, že jeřáb žije tisíc let a nemocná osoba, která složí tisíc jeřábů, se uzdraví.
Sadako jich stihla poskládat 644, zemřela ve věku 12 let! Spolužáci na její počest složili zbývajících 356 jeřábů a ty společně pohřbili se Sadako Sasaki.
V roce 1958 byla postavena socha Sadako Sasaki, držící jeřába, která byla věnována Sadako a všem dětem, které zemřely kvůli atomové bombě. Každý rok 6. srpna lidé k soše Sadako Sasaki přinesou tisíce papírových jeřábů.

Složit tisíc jeřábů za účelem splněného přání může každý jenom jednou za život.
Tisíc papírových jeřábů je tradičním svatebním darem od otce, který tímto přeje páru tisíc let štěstí a prosperity. Mohou být také darovány nově narozenému dítěti pro dlouhý život a štěstí. 
Závěs pověšený v domě je pak talismanem štěstí a blahobytu.

Už chápete??? 
Troufněte si taky, není to vůbec složité! 


A taky se podívejte, jak jeřáby pomáhají.




Moje origami nástěnka na pinterestu tu.

Hobuli (říká Bohyně:-)).

Vrkůůůůů...