neděle 31. května 2015

PULEC

Bohyně chce rybičky. 
Podle její kamarádky Aničky, už nemá nárok nic chtít, protože má kočku, ségru, mobil  a ona nemá nic. 
Já rybičky měla (ale neměla jsem mobil!), ale moc jsem si jich neužila, protože většinu času nebyly vidět - to akvárko bylo furt zakalený?! Myslela jsem si, že je to nedostatkem světla. Do pokojíčkové stěny, kde jsem akvárko měla, jsem si sofistikovaně nainstalovala stolní lampičku a málem jsem uhořela. První to vzdala paví očka, ty jsem směr záchodová mísa na polévkové lžíci ještě jakš takš odnesla. Ale když přišla na řadu závojnatka, začala jsem zmatkovat. A skalár už byl nad moje síly. V tu dobu už jsem chodila s Danem, ale náš vztah byl ještě v začátcích (ještě jsme před sebou neprděli.-)) a tak jsem řešila velké dilema, jestli mu zatelefonovat, aby mi přišel přes celé město vyhodit rybičku do záchoda, nebo se bůh ví jak dlouho dívat na umírající rybičku. Co rybičku, skalára, byl hrozně velkej, černej a měl vypouklý oči!!! Zavolala jsem, přišel - už tehdy mě miloval. 
A přišel, i když jsem papouškovi ostřihala nehty a on to nerozdejchal. Byl málem nesmrtelnej. Dodnes podezírám mamku, že nám ho vždycky při odjezdu na pionýrák, vyměnila za mladšího. A těch křečků a morčat co já ze ségrou měla. Dělaly jsme jim domečky z leporel, oni nám pořád zdrhali a běhali po paneláku (kamarádka si jednoho zasedla v křesle, nekecám, fakt). Šnečí kolnii na balkoně už ani nepočítám, na netopýry v krabici na rekreaci už jsem málem zapomněla, ale nic vetšího a chupatýho jsem nikdy neměla. 
Až ten samej Dan, kterej mi pomáhal zahrabávat všechny mé chovatelské pokusy, mi k osmnáctinám přinesl kočku. Kočka Vanilka žije dodnes, i když už značně přesluhuje, ale tetokrát jsem si jistá, že ji nikdo "neobnovuje". Druhá taková nejde sehnat. Je to překrásná siamka, která věkem zčernala. Zůstala u mamky a my i s půdou pro bydlení, získali kocoura Mirka. Mirek už není, teď máme šíleného kocoura Vaška a já si bláhově myslela, že duše chovatele mých dcer bude tímto uspokojena. 
Hahaha, já bláhová.... Rybičky jsem (zatím) nedovolila, ale ke dni dětí dostala Bohyně PULCE. No, nepulte voči:-).

PS: Jen na chvilku....
































Foto: Lucky

11 komentářů:

  1. :-) jsem se zase pobavila, pěknej chovatelskej záběr!
    Tomáš mi taky jednou vyprávěl svoje chovatelský zážitky a došlo i na rybičky, trochu na ně prej zapomněl, až vyschlo akvárko... "Jako to 40 litrový?""No."
    tak pořád lepší rybičky než pes ;-)

    Jo a kamrádka má bojovnici a to je teda hodně nenáročná a krásná ryba, tu bych možná i zvládla, i když jsem nikdy k těm šupináčům vztah nějak nenašla.
    Pulcům zdar!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bojovnice? Jdu googlovat:-) a dolejt vodu Pulíkovi (už má i jméno, oujé!).

      Vymazat
  2. Lucko, Ty mě jednou zabiješ :))
    Děkuju za pondělní dávku dobré nálady!
    T.

    OdpovědětVymazat
  3. ...za chvilku z nej bude zaba:) My cekame kote. Detem jsme ho slibili-ted se dohadujeme kdo to byl. Ja myslim, ze manzel. On zase, ze ja. Kazdopadne deti s tim pocitaji. Nevime, jestli to bude kocka nebo kocour. Nenechali jdne si to rict-taky je zo mimino:) Zatim vsichni svorne tvrdime, ze to bude kocka venkovni. Jsem zvedava, jak dlouho vydrzime... Kazdopadne jsem se hned po ranu od srdce zasmala a mam veselejsi pondeli. Tak pekne pondeli i k vam:) Renata

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A v kolikátém měsíci už jste???

      Vymazat
    2. Ted ma sest tydnu..takze tak za ctrnact dnu, spis za mesic prijde okamzik pravdy. Nebo spis prekvapeni:)

      Vymazat
  4. milá Lucka, rybky si Natálka vyprosila minulý rok. Kamoška ma akvárium, jednu rybu tie druhé stále napádali tak sme ju vzali (mama! ryba musí žiť! musíme ju zachrániť!) dokúpilisme jej kamošku. za týždeň prídem domov...mami, ryby spia. Hovorím, ryby nespia. Áno spia, ležia na boku a nechcú sa zobudiť. Pýtam sa jej, prečo je vreckovka v akváriu? som si na ňu dala mydlo a čistila som im sklá... Som zvedavá na osud tých vašich :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pořád věřím, že skončíme u pulce:-)!

      Vymazat
  5. Pravidelně čtu, ale ještě jsem nenapsala. Dnešek mi však nedal... S manželem jsme svorně tvrdili, že žádné zvíře nehrozí. Pak on nás dotáhl do útulku - prý že k domu patří pes. Na to konto já přitáhla kotě - kvůli myším. Pak chtěl syn mladšího a menšího psa, aby mohl chodit s tatínkem a prvním psem na cvičák. Dcerka si vybrečela druhé kotě. Obě děti si z kapesného pořídily andulku. A já si po odchodu manžela pořídila akvárko s rybičkama. Andulka, starý pes a starý kocour odešli po duhovém mostě tam, kde je už nic nebolí. Řadu rybiček jsem vyměnila se záchodovou mísou. Poslední hejno neonek jsme uvařili. Rozbilo se nám topítko v akvárku, nevypínalo a jenom topilo a topilo - až bylo rybičkám moc horko. Dcerka to obrečela, ale hned ten den dotáhla ze skauta rybičky nové - pod bundou (bylo mínus dvacet). Rybičkám jsem dohřívala vodu horkou vodou v petkách, než nám vyřídili reklamaci. Dcerka mručí, že chce králíčka, morče, slepičky. Snažím se vydržet. Má zakázané hlodavce a plazy. Žáby máme ve vodoměrné šachtě a v samozavlažovacích květináčích - před odtáhnutím oleandrů a pelargonií do zimovací garáže poklepávám každý podzim na květináče. Nevěřili byste, jak obtížné je vypudit obrovskou žábu takovou malou dírkou.... Pravidelně nacházím v dcerčině pokoji housenky (mami, já jí budu krmit a ochočím si motýla), nenápadně odnáším šneky ze záhonu se salátem (tam je šnečí město, školka a restaurace) a snažím se silou vůle přesvědčit kosáky, že se u nás nebudou mít tak dobře, jak doufají (dcerka je chodí sledovat do hnízda, jak sedí na vajíčkách a krmí mladé). Tak budu koukat, jaká pokračování pulec bude u vás mít...

    OdpovědětVymazat
  6. Já se tak mám! Já mám tak chápavé čtenáře:-). Trochu jsem se bála, že mne za toho pulce ukamenujete. Jakože je cráněnej a tak.... Ale už jsem klidná.-D. Díky!!!!

    OdpovědětVymazat