pondělí 2. února 2015

KOJIM

Jo, furt kojim.
A nestačim se divit, jak ta samá otázka "kojíš?"  s odstupem času dokáže vyznít! Po porodu jsem hrdě odpovídala, že ano, a teď se skoro bojim to vyslovit. Šušu je 13 měsíců a já svou odpovědí pomalu začínám vzbuzovat rozpaky - což mě trochu mrzí. Podle mne (a Šušu) prostě ještě nepřišel ten správný čas přestat. On přijde... a brzy, ale ještě chvíli si to potřebujeme užít:-).....








































Foto: https://www.pinterest.com/pin/378232068680800944/






19 komentářů:

  1. dobre robíš! nedaj sa odradiť;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snažím se....,snažím....! Mám jasno - naštěstí:-).
      PS: Díky za povzbuzení.

      Vymazat
  2. Každé své dítě jsem kojila dva roky, manžel si dělal legraci, že za chvíli budu běhat se stoličkou o velké přestávce do školy, ale vždy jsem si kojení náležitě užívala. Je to tak pohodlné a když mi sousedka říkala, kolik tisíc měsíčně ji stály v lékárně speciální mléka pro miminko, spadla mi brada.
    Tak kašli na okolí a užívejte si to se Šušu oba.
    Krásný den.
    Bohunka

    OdpovědětVymazat
  3. Ha, taky jsem měla podobné pocity Luci! :)) Kojila jsem cca rok a 5 měsíců ;) Plánovala jsem minimálně rok a protože to vycházelo na zimu, protáhla jsem to o těch pár měsíců, abych Klárce neubírala živiny v blbém období a nesnižovala jí uměle imunitu. A nelituju, spíš naopak doporučuju :)

    OdpovědětVymazat
  4. Klidek, 13 mesicu je prd ;). Ja obe deti kojila dele nez rok a pul. A kdyz se pak obe samy od sebe odstavily, bylo minto hrozne lito. Kojila buch klidne dal. Takze se nenech zviklat okolim. Vsak Susu ti da vedet, az ji to prestane bavit.

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za podporu a milé komentáře - fakt:-)! Já už bych i přestala, Šušu mě dost "vycucává". Myslím, že i z toho kojení jsem dost unavená, vyčerpaná a pohublá. Ale furt se to tak nějak nehodí:-). Přesně jak píšete: je zima, byla nemocná, pak ty zuby....
    Taky je problém, že nechce nic jiného mléčného (um. mléko, jogurt, cottage - nic:-() a to asi trochu měla?! Pamatuju si to od Bohyně, s tou jsem to taky protáhla do 15 měsíců, ale s tou to bylo jiný. Šlo to tak nějak do ztracena, Šušu si na tom mlíku ještě furt dost ujíždí:-). Vono se řekne kojit, kojit, kojit, ale jak přestat? Ty prokojený noci? Ta závislost na mé osobě? Ta nechuť k čemukoliv jinému mléčnému? To umaštěné oblečení? Ale i přes tu plnou pusu zubů je taaak něžná, že jí to prostě ještě nemůžu odepřít:-)......
    PS. Jen jsm asi potřebovala podpořit a utvrdit - děkuju!!!!

    OdpovědětVymazat
  6. To je super. Kojit a nenechat se odradit!

    OdpovědětVymazat
  7. Milá Lucko, když jsem si přečetla Váš příspěvek, musela jsem se pousmát... obě své děti jsem také ,,hrdě" kojila.
    Když se narodila dcera, měla jsem v plánu kojit,,alespoň" těch 6 měsíců a protáhlo se to na 3 roky :-))) (a to jsem ji musela hodně přemlouvat, že už je opravdu velká). Takže mě po letech ani trochu nepřekvapilo, že synovi také maminčino mlíčko moc chutnalo. Jen mu přestalo chutnat o trochu dřív a sám si řekl dost,,,už" ve 2,5 letech :-))).
    Dnes se tím, kolik mám odkojeno chlubím :-). Děti (15+4) nejsou nemocné a myslím si, že je to velká zásluha právě kojení. Jen když vidím cizí tříleté děti, tak mě udivuje jak jsou velké..., ale u vlastních Vám to asi nějak nepřijde :-))).
    Mějte se krásně a kojení zdar, Martina.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Týýýýý jo, to jsem fakt žabařka - děkuju za uklidnění:-).
      Zdar/nazdar, jdu jí dát vesele cucnout....

      Vymazat
  8. A nemají náhodou na mysli jídelníček Bohyně? V jejím případě by mi to kojení přišlo taky trochu bizárr ;-) Ale na druhou stranu by jí mateřské mléko asi neublížilo - možná jen sociálně. :-) A co se týče Šušu, moje pediatrická star profesor Nevoral doporučuje do dvou let - pokud možno....ale vlastně oni to ti tazatelé nejspíš vědí, jen Ti závidí tu novou kabelku! :-) A já taky! Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dodala jsi mi odvahu - já si to kojení hrdě uchránim (a tu kabelku taky:-))!
      Díky ti....

      Vymazat
  9. Mila Lucko, mluvíte mi z duše, opet☺.kojím 23 měsíců, také druhou slečinku, první tak nějak sama od sebe přestala chtít často a ve 26 měsících jsem odstavila (jak jsem o tom začala přemýšlet, mrska hned trvala na 2 kojeních denne).druha me vysává a prostě se nechce vzdát a ja ji kojím stále a rada. Ale prokojene noci, únava mateřského materiálu atd...je.na druhou stranu budu kojit dal, nic lepšího ji dát nemůžu a nejpozději ve školce snad sama uzná, že je vhodne přestat☺☺☺☺kojení zdar! Maruska

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdar Maruško:-)! Stačilo Šušu pomluvit na blogu a hned svá kojení zkrouhla (hlavně ty noční a to je docela příjemný), ale jinak jsem rozhodlá pokračovat, ba jsem přímo odhodlaná - ještě chvilku...spolu...

      Vymazat
  10. Aj ja som kojila moje deti rovnako - dva roky.Priznávam, že som bola unavená, vychudnutá....
    Teraz majú 10 a 7 a ja rada spomínam na naše spoločné chvíle.
    Lulu

    OdpovědětVymazat
  11. Dva??? Hmmmm, tak to bych byla něco málo za půlkou:-)?!

    OdpovědětVymazat
  12. Náhodou jsem sem zabloudila a nedá mi to nenapsat :) Prvního syna jsem kojila jen čtyři měsíce, pak tchýně vyjela se Sunarem na noc a já hloupá, mladá holka jsem na ní dala. Dodnes toho lituji... Celé dětství promarodil, uši měl píchané snad dvacetkrát.
    Druhého syna jsem měla později, nenechla jsem si do toho od nikoho mluvit a kojila jsem ho čtyři roky. Oba jsme si tu blízkost užívali a necítila jsem se trapně, nestyděla jsem se za to. Milovala jsem ty společné chvíle. A on byl a je zdravý. Je mu osmnáct pryč a svá první a zatím poslední antibiotika měl v šestnácti letech. A já vím, že je to tím kojením :)))
    Lenka

    OdpovědětVymazat
  13. To se v lékárně koupit nedá:-)! Čtyři roky neplánuju, ale dokud z toho budu mít dobrý pocit - budu kojit dál....
    Děkuju za zabloudění a hezký komentář.
    L.

    OdpovědětVymazat
  14. Sice tomu moc nerozumím, ale mám pocit, že společnost kojení do jednoho roku bere, ale pak už je to divné a je to čím dál tím divnější, čím víc dítě samo chodí a nedej bože i mluví. tak to pak lidi všeljak komentují. Když malé bylo 10 měsíců dostala jsem zápal plic a setkala se se dvěmi tábory lékařů - jedni se divili, že jsem sama nepřestala kojit, jiní to zas podporovali a schválně mi ordinovali takové léky, aby se to dalo spojit s kojením, i když já sama v tu chvíli trochu pochybovala, co je pro malou lepší. O mléko jsem na pár dní přišla, a zjistila, že to prostě nedávám, přestat doslova ze dne na den a tak jsem se snažila rozkojit, to se mi povedlo a kojím zatím pořád i když míń než před zápalem plic, ale i za to jsem moc ráda. Myslím, že to je hodně o propojení maminky se svým dětátkem, jak to ony cítí, nějaké tabulky, standardy na to aplikovat nejde. Přírodní národy kojí své děti běžně do dvou, tří let.

    OdpovědětVymazat
  15. Tak tak, má to svůj čas - já už pomalu končim. Bude se mi stýskat, ale najednou jsem s tím tak nějak smířená a Šušu taky:-)...

    OdpovědětVymazat